Centrum musí být centrem, ne průjezdem

[2009-04-02 20:38:57] Chrudim - Město se snaží už dvě desetiletí zklidnit centrum a docílit, aby se nestalo tranzitním místem, nýbrž cílem častých návštěv občanů i turistů.
První pokus byl učiněn v 90. letech minulého století za bývalého starosty Jiřího Nového. Došlo ke zjednosměrnění Široké ulice. Výraznější efekt to ale nepřineslo. Řidiči začali tehdy ještě vcelku kvalitní asfaltku využívat jako rychlou zkratku při cestě městem. Docházelo tu ale poměrně často k dopravním nehodám a přejít Širokou bylo chvílemi malé dobrodružství.
Přestože tu pulzovala sem a tam tranzitní doprava, nikoho nenutilo v centru zastavit. Resslovo náměstí sloužilo maximálně jako dočasné parkoviště. Tradiční obchodníci odsud začali mizet a zavedené prodejny nahrazovaly obchody se zbožím vhodným spíše pro tržnici.
Po čase se stala situace neudržitelnou a radnice přemýšlela o nápravě. Nejprve znovu zdvousměrnila Širokou ulici a zadala její dokumentaci za účelem zklidnění centra. Zakázku tehdy získal mezinárodně uznávaný architekt Roman Koucký. Ten vyzkoušel několik variant a dlouho si lámal hlavu s řešením. Stále nebyl spokojen.
Rozhodl se proto vrátit do historie. „Řekl si, že když pojmout centrum, tak celé. Odprezentoval zastupitelstvu komplex kroků od hostince Na Růžku, přes Resslovo náměstí, až po dolní část Široké ulice. Navrhl vrátit náměstí centrální podobu vypuštěním stávající silnice, aby se morový sloup vrátil tam, kam patří, tedy do středu. Silnice by vedla podél Balustrády, hostince U Slejšků, staré radnice až k lékárně, kde by se napojila na Širokou ulici. Už zdejší poměrně ostrá zatáčka by znamenala další zmírnění rychlosti projíždějících aut. Navrhl i obnovení Kostelní uličky pro pěší, dřívější Kirchen Gasse nebo později Zieglerovy ulice, vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vymezil zde prostor asi stejného objemu jako z druhé strany kostela, a to stavbou objektu, kterým dotvořil východní průčelí Resslova náměstí. Tím dal základ další ulici za náměstím,“ popisuje Kouckého návrh Karel Thér. Podle ředitele Státního okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulce stával vedle arciděkanského kostela dvojdům, který uzavíral východní průčelí náměstí. Dnes je tu zarostlá balustráda bez jakéhokoliv dalšího významu. Za dvojdomem směrem do Školního náměstí bylo situováno staré děkanství. Dál za kostelem byly hradby a příkop. Do města se vstupovalo Břetislavovou ulicí. „Až v průběhu 19. století se začalo postupně bourat - nejprve vznikla úzká ulička a mezi dvojdomem a kostelem byla branka. V roce 1891 zaniklo jako první staré děkanství a o několik let později zmizela jedna část dvojdomu. V roce 1955 i ta druhá (demolice na snímku),“ dokládá z archivu ředitel Ivo Šulc.
Nyní začínají kvůli konceptu dostavby náměstí a zklidnění centra města bubnovat někteří lidé na poplach. Mají důvod? Pokračování za týden.

Připojené obrázky