Chrudim? „Beverly Hills“ Pardubic

Chrudim - Město vsadilo v posledních letech na spolupráci s předními českými architekty a spolu s nimi se pouští do vize „Beverly Hills“ průmyslovějších Pardubic.

Do Chrudimi je to odsud díky rychlodráze jen několik minut, a tak je tu život pro Pardubáky relativně lákavý. Chrudim má třetí největší zelenou plochu v republice v přepočtu na obyvatele, nízkou kriminalitu, rozvětvenou síť škol a obchodů, bohaté kulturní a sportovní vyžití, nádherné historické centrum s mnoha památkami a v dosahu četné pracovní příležitosti. Brzy se přidá s výstavbou silničního obchvatu i snadnější dopravní dostupnost Prahy a zklidní se dopravní ruch v centru. Co víc by si lidé z hektického prašného prostředí Pardubic mohli přát - do práce kousek a pro jejich ženy a děti přímo idylické zázemí na rozhraní Polabí a Vysočiny.

Radnice si je toho vědoma a proto se pustila do dlouholetého konceptu, který má z Chrudimi vytvořit atraktivní a turisticky velmi přitažlivé město s veškerou infrastrukturou.

Začala ambiciózním oživením centra, kterému chce vytěsněním sociálně slabých rodin a přílivem obyvatel ze středních vrstev vrátit důstojnost a hlavně funkci přirozeného zájmu turistů. Už příští rok se tu proto začnou realizovat projekty mezinárodně ceněného architekta Romana Brychty, který se bude podílet na vybudování Muzea barokních soch v kostele sv. Josefa a přilehlých Klášterních zahrad, jež mají svým významem přesáhnout rámec regionu.

Další, kdo vtiskne v roce 2009 svoji pečeť centru města, bude Chrudimáky kontroverzně vnímaný, ale v zahraničí uznávaný architekt Roman Koucký. Autor schodů v Široké ulici dostal šanci dokončit spodní část Široké ulice za miliony ze státního rozpočtu, které na tento účel zajistil poslanec Ladislav Libý. Zmizí odsud asfalt, který nahradí kostky, a ulice se promění v malé náměstíčko s fontánou uprostřed. Zúží se i místo pro průjezd aut. Půjde o další prvek ke zklidnění dopravy v místech, které mají mít spíše funkci pěší zóny než dopravní tepny města. Proměnou projde zároveň i slepá Pobřežní ulice, přezdívaná v Chrudimi běžně „V prdeli“. Na stole je také projekt tří pražských architektů z kanceláře K2 o budoucím multifunkčním využití bývalého areálu letního kina. A co teprve Rajnišova rozhledna na Podhůře? V květnu má být znovu otevřena.

Pomalu přecházíme k tomu, kde v Chrudimi vyrostou další lidská sídliště, jejichž osud je ale momentálně závislý na vývoji ekonomické krize. Skončili jsme u Romana Kouckého, který připravuje studii zástavby Skřivánku, jež proběhne po etapách. Pardubičtí developeři pro změnu chystají bytový komplex VCES u Městského parku, který má plnit funkci, o níž jsme hovořili na začátku. Bude napojen na budoucí silniční obchvat. Počítá se, že to odsud do Pardubic bude šest minut jízdy autem. Hned vedle stojí sladovna, která by se mohla proměnit na bytový mrakodrap v návaznosti na výpadovku z města.

Další možnosti k bydlení skýtá bývalá Popperova továrna na obuv, dnešní Evona, jež by se jednou mohla odsud přesunout do průmyslové zóny, kam svým charakterem patří. Evona uprostřed revitalizované lokality za čtvrt miliardy korun by byla perlou supermoderního bydlení ve městě. Vizí budoucnosti je i sídliště pro tisíc lidí v části Pumberka za sídlištěm Na Větrníku, kde se nachází nejstarší nálezy keltského osídlení v Chrudimi. Již namalovaný projekt zde počítá dokonce s výstavbou Keltského oppida, přirozeného centra sídliště, jež bude v těsném dosahu obchvatu, který se kousek odsud zakousne do tváře krajiny.

Ale vraťme se do dřívější reality. Bydlení umožní areál v sousedství gymnázia, patřící řádu Voršilek, nebo místní část Píšťovy, kde v sousedství obchodního domu Tesco postaví královéhradecký investor rodinné domy a řadovky. Nemalou měrou se na zdejší bytové výstavbě podílí také místní developer Ing. Milan Kušta, který úzce spolupracuje s dalším uznávaným architektem Zdeňkem Kozubem. O něm ale na jiném místě této strany.