I Nové město trpělo kdysi finanční krizí

[2009-06-16 09:57:54] Chrudim - Už od února probíhá přímo v kostele sv. Josefa a v nejbližším okolí, kde vzniká evropský projekt Muzea barokních soch a Klášterních zahrad, archeologický výzkum a od začátku přináší velmi důležité poznatky o zaniklém Novoměstském předměstí.
„Existovalo od středověku do začátku 17. století. Tehdy zaniklo v důsledku opakujících se požárů a finanční krize. Habsburský císař Ferdinand I. odmítl uvolnit na jeho obnovu peníze a samotná Chrudim na jeho zvelebení také neměla. Poté do toho vstoupila třicetiletá válka a namísto Novoměstského předměstí zůstala holá pláň,“ popisuje celou anabázi archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil.
Život se do těchto míst vrátil až po skončení třicetileté války, kdy tu v polovině 17. století vyrostl Kapucínský klášter včetně kostela sv. Josefa. „Šlo o jednu stavbu, při níž se šetřilo. Aby se nemusely hloubit celé základy, ´utopil´ se kostel do tehdejšího městského příkopu. Tím také došlo k tomu, že se musel celý prostor pod hlavní lodí kostela podsklepit a terénní rozdíly na podlaze byly vyrovnávány materiálem, který byl nakopán ze základů. Právě to nám zde umožnilo překvapivá zjištění. Ačkoliv kostel sv. Josefa pochází z poloviny 17. století, 90 procent nálezů tvoří starší předměty, zejména z přelomu 15. a 16. století, tedy z doby existence Novoměstského předměstí,“ pokračuje archeolog Musil.
Převažovala užitková keramika (foto vpravo dole) a honosná pozdně gotická kachlová kamna - některá v podobě cimbuří, aby vypadala jako hrad. Jsou podepsána iniciály GH neznámého mistra. Velmi cenným nálezem je i zlomek brokátu. Jde o vzácnou látku, která je protkána zlatými nitěmi. Našly se i nějaké mince, renesanční sklo a pozůstatky výrobního odpadu z výroby kostěných střenek nožů (foto vlevo dole) či nálezy strusek, které poukazují na slévání kovů v těchto místech a rozvinutou výrobu,“ říká Jan Musil.
Trochu vzruchu přinesl nález kosterních pozůstatků pod oltářem kostela. „Při jeho výstavbě v 18. století byli zmínění nebožtíci soustředěni do jednoho místa, a to právě sem. Proto se našly kosterní pozůstatky v druhotné poloze. Jde o osm lebek, nalezené končetiny však naznačují, že to bylo více jedinců, kteří zde byli pochováni v době založení kostela,“ míní archeolog.
Podle jeho sdělení přináší zajímavé výsledky i průzkum sousedních Klášterních zahrad, kde se podařilo objevit druhý městský příkop. „V hloubce 4,2 metru jsme ještě nedosáhli na jeho dno. Široký byl přitom 22 až 26 metrů. To je velice slušná ruční práce, když vezmu v úvahu, že je příkop vysekán do opuky,“ konstatuje uznale archeolog.
Jeho kolektivu se podařilo v zahradách odhalit také odpadní jámu ze 17. století, která obsahovala z jeho pohledu velice luxusní předměty, například slezskou kameninu z německého Bad Museau nebo habánskou fajáns (fajáns je olovnatá průsvitná poleva), která má původ na jižní Moravě. „Dokládá to dálkové kontakty Chrudimi, které tu fungovaly už před třicetiletou válkou,“ uzavírá svoje dosavadní zjištění Jan Musil.
Oba průzkumy jak v kostele sv. Josefa, tak i v Klášterních zahradách, pokračují a jsou závislé na harmonogramu stavby. Probíhat budou prakticky po celou její dobu.

Připojené obrázky