Jakápak krize? Pořád máme na rohlík

„Jakápak krize?“ říkal mi kamarád u pivka. „Když přišla v 30. letech doopravdy, měli lidi sotva na suchý chleba se solí. Ale ráno, když jsem vstával, tak se mě máma ptala, co chci koupit k snídani. A v tom jsem si uvědomil, že žádná krize vlastně není, když si můžeme koupit k jídlu, co chceme,“ podotkl logicky. Jsem rád, že se dnes ještě najde někdo, kdo je ochoten a schopen používat selský rozum. Jednoduchý příklad čerstvě vykřupaného rohlíku z úst řadového občana tak dává na frak všem nářkům kolem. Ukazuje, že ekonomické tempo pouze zvolnilo, že se burzy nezhroutily ze dne na den. Povzbudivé také je, že se v Pardubicích tři firmy znovu poptávají po propuštěných Asiatech a že mladoboleslavská škodovka rozjela v týdnu výrobu jako za starých dobrých časů. Takže, jakápak krize? Minimálně k nám ještě žádná nedorazila. Pouze se s ní podle potřeby operuje.