Každá doba má svůj pranýř

[2009-05-05 11:42:57] V každé době je někdo na pranýři. Církev kdysi upalovala na hranici čarodějnice, knihy a kacíře. Podobně postupovali i nacisti a komunisté. Co se jim nehodilo do krámu, to zkrátka pomluvili, vyhnali ze země, anebo rovnou umlčeli. Dnes už se naštěstí za rozdílné názory, politické smýšlení nebo barvu pleti nestřílí u zdi, přesto panuje mnohde nenávistná nálada. Důvodem je nesmyslná honba za majetky a z toho plynoucí krize. Jeden z velkých Čechů, Tomáš Baťa, ji ve 30. letech minulého století pojmenoval jako mravní bídu. „Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi,“ říkával Baťa. Radil nepodporovat bankrotáře, nejrůznější mluvky a překonat krizi důvěry osobním příkladem. A dnes? Jít osobním příkladem znamená být rovnou na pranýři pomluv, závisti a nepřejícnosti. Inu, každá doba nese svoje.