Primátorka Štěpánka Fraňková v Doetinchemu také točila pivo a mazala chleba

[2011-06-26 21:18:10]

Paní primátorko, před několika dny jste se vrátila z partnerského města Doetinchem, kde pardubická delegace pobývala na pozvání tamní radnice. Kdo se této reciproční návštěvy zúčastnil?

Hovořit o delegaci je velmi nadnesené. Byla jsem tam pozvána v rámci 19. výročí partnerských vztahů Pardubic a Doetinchemu a strávila jsem tam necelé čtyři dny, od čtvrtka do neděle. Pravda je, že v sobotu v Doetinchemu probíhal Český den a na těch měly Pardubice zastoupení podstatně větší.

Jaký program vám Holanďané připravili?

Ukázali mi město a seznámili mě s jeho historií, zúčastnila jsem se mimořádného jednání městské rady, která byla věnována jedinému problému, výstavbě léčebny pro alkoholiky a narkomany v místní části Wehl. Občané proti stavbě protestují, obávají se možných rizik, které jim toto zařízení může přinést, neboť v Holandsku jsou, na rozdíl od nás, tato zařízení otevřená. Pacienti se mohou volně pohybovat mimo ně a toho se obyvatelé obávají. Rady se zúčastnilo asi 70 lidí bydlících v zástavbě, kde má být léčebna vybudována. Přednesli své stanovisko, jednali s radními asi tři hodiny, ale závěrečné rozhodnutí zatím nepadlo.

Zajímavá byla i prohlídka magistrátu, který je přesně tím, co si představujeme pod pojmem moderní centrální magistrát. Sídlí v budově ze 60. let, přestavěné ale nákladem asi 240 milionů korun na moderní úřad. Projektant myslel na všechny, jak na klienty, tak na úředníky. Najdete tam open space, tedy velké kanceláře umožňující lepší spolupráci mezi jednotlivými úředníky, stejně jako malé kanceláře, kam úředník může klienta vzít a zaručit mu tak pro řešení jeho problému soukromí.

Poučná byla i návštěva informačního střediska v nedalekém městě Zutphen, kde jsme se seznámili s tamější strategií rozvoje cestovního ruchu celého regionu. Zásadní rozdíl proti našemu systému je, že se na něm výrazně podílejí soukromé subjekty, hoteliéři, majitelé penzionů, různých atraktivit a podobně. Od nich také pochází 90 procent prostředků na tuto činnost.

Prý jste byla s pobytem a programem velmi spokojena?

To jsem byla. Možná uspořádáme pro zastupitele, kteří o to budou mít zájem, krátkou exkursi na tamní magistrát, aby, když tu mluvíme o budování centrálního magistrátu, věděli co si pod tím představujeme. Navíc Doetinchem je krásné a příjemné město. Během návštěvy jsem se tam setkala i s řadou Češek provdaných za Holanďany, kteří v Pardubicích budovali závod Nedcon, takže jsem se dozvěděla hodně zajímavého i o životě a mentalitě Holanďanů.

Co naopak předvedli Holanďanům Pardubáci?

My pro ně nejsme zas tak velkou neznámou. Naše partnerské vztahy jsou skutečně aktivní, neodbývají se pouze na bázi úřadů, ale například i škol, uměleckých souborů i jednotlivců. Přínos dobrých vztahů potvrdil vznik závodu doetinchemské společnosti Nedcon v Pardubicích, kde je dnes zaměstnáno 250 lidí. Našli jsme společnou řeč i v oblasti evropské pomoci dalším zemím. Řekla bych, že naše partnerství je ukázkou toho, jak by to mělo vypadat.

Ale k vaší otázce. Sobotní Český den byl zcela v režii Pardubic. Hudbu Pernštejnka znají doetinchemští již z minulých vystoupení a tak je nezklamala ani tentokrát. Velký potlesk sklidil pěvecký sbor Čtyřlístek ze základní školy Polabiny II, ale asi úplně nejvíc nadchl diváky brake dance skupiny Los Barbaros Crew. Měla jsem dojem, že pro tyhle kluky neplatí žádné fyzikální zákony a pohybový aparát funguje zcela jinak než jsme se učili na medicíně. Během dopoledne ještě stihli nastudovat úžasné společné vystoupení s tamní street dancovou skupinou Berthy Huls, prostě nádhera.

Donesla se nám také informace, že jste předvedla hostitelům, jak se má správně točit pardubické pivo?

No zda by mě výčepní pochválili, to nevím. Ale na našem stánku dělal každý, co bylo právě třeba. A tak jsem mazala chleba škvarkovou pomazánkou, chystala talíře s utopenci a také točila pivo. Pravda je, že doetinchemští nechtěli věřit tomu, že je obsluhuje primátorka, u nich by to prý nebylo možné. Ale chutnalo jim vše, co jsme jim nabídli. Nakládaný hermelín, tlačenka, svatební koláčky, povidla, perník… a pardubické pivo. Velký zájem vzbudila i Veronika Hnyková, která předváděla zdobení perníku. Právě byl den otců a tak nejvíc „frčela“ srdíčka se jmény obdarovaných.

V čem se myslíte, že doetinchemská radnice předčí pardubickou a opačně?

Jejich radnice je modernější, naše krásnější. Ale vážně, je vidět, že Holanďané před námi mají pořád ještě náskok, ale v lecčems, třeba u vzdělávacích projektů v mateřských školách je náš přístup mnohem komplexnější. Chci tím říct, že určitě nemusíme mít pocit méněcennosti. Máme si co učit od sebe navzájem. Proto je dobře, že vznikají takováto partnerství, že spolu nejen komunikujeme, ale také spolupracujeme. Předpokládám, že jak se Evropa otevírá, bude chtít postupně napomáhat rozvoji občanské společnosti v dalších zemích. A v Doetinchemu, s nímž už jsme v minulých letech vytvořili společné projekty pomoci municipalitám v dalších zemích, vidím i do budoucna výborného partnera. Po zkušenostech z projektů pomoci kosovskému městu Gjakova a bulharskému Perniku bychom rádi dál společně pomáhali při budování společné Evropy.

Příští rok uplyne 20 let od uzavření partnerské smlouvy. Jaké budou oslavy?

Pravděpodobně toto výročí oslavíme v Pardubicích, zřejmě v období podzimních Městských slavností, do nichž bychom chtěli zapojit soubory z Doetinchemu a toto partnerské město tak víc přiblížit Pardubákům. Oslavy by měly vyvrcholit Velkou pardubickou na níž pozveme představitele doetinchemské radnice, ale zatím je opravdu brzy hovořit o podrobnostech.

Připojené obrázky