Trenér Slowiak: Mám požadavky, ze kterých neuhnu

Pardubice – Basketbalisté BK Synthesia Pardubice mají nového trenéra. Je jím JAN SLOWIAK, který do klubu přišel po úspěšném působení v Liberci. To je už všeobecně známý fakt, ale to, jak si tento trenér v novém působišti vede, jaké má plány, jak je spokojený s výběrem hráčů a vůbec, jaký je trenér, to naznačí náš rozhovor.
Máte za sebou první týdny pobytu v Pardubicích. Jak jste s nimi spokojen?
Řekl bych to asi takhle. Hlavní náplň mé práce je ve dvou úrovních. Předně to byla starost o sestavení týmu. Tak tady se to jeví velice pozitivně, z toho mám velmi dobrý pocit. Společná práce s Pavlem Starou na těch jménech, které jsme zajistili, se povedla a moc se na spolupráci s těmi hráči těším. A to je předpoklad toho, aby to tu fungovalo. Druhá věc je ta, že jsem teď v červnu chtěl poznat zdejší talentovanou mládež, absolvoval jsem oba Final four U 16 i U 18, vedl jsem tady tréninkovou skupinu sestavenou z mladých hráčů a všiml jsem si, že talent u hráčů tady skutečně je. Mládeži musíme věnovat extrémní péči, aby se z těch polotovarů, a teď říkám myšlenku pana Procházky, staly hotové výrobky, které budou použitelné ve vrcholovém špičkovém basketu. Musíme nastavit některé mechanismy (strečink, atletická příprava, posilování, regenerace atd.) ve všech oblastech a najít cestu, aby ti hráči měli prostor na sobě pracovat. Samotný trénink s mládeží je tady na vysoké úrovni. Teď se zabývám přípravou letních tréninkových plánů, aby všechno mělo správné vybavení. Zatím jsem s tím tady spokojen, všechno jde po dobré cestě. Mám do toho chuť a myslím, že i ti lidé kolem z realizačního týmu jsou na tom stejně.

Pardubická sportovní veřejnost Vás zná dosud jenom jako trenéra mužstev, která přijížděla hrát proti místnímu klubu. Ale jak byste se charakterizoval jako trenér. Vyznáváte metodu tvrdé ruky nebo cukru a biče?

Hodně si zakládám na tom mít s hráči korektní vztahy. Pro mne je lidská stránka velice podstatná, můžu na hráče být tvrdý, můžu na něj zvýšit hlas, ale vždycky stojím o to, aby věděl, proč to dělám, co je mým cílem. Snažím se hráče přesvědčit o tom, co je pro jejich rozvoj nejlepší a snažím se být na stejné lodi. Nejsem zas tak autoritativní trenér, abych šel proti týmu. Navíc jsem trenér, který hodně sází na týmovost, na budování týmu v pravém slova smyslu tohoto slova a považuji se za jeho součást. Mluvím vždycky o mi, nikdy se nevyčleňuji, že já jsem zvolil skvělou taktiku a naopak, když se něco nepovede, tak se to nepovedlo nám. Je to tím, že já jsem nedokázal tým dobře připravit, není to jenom proto, že hráči hráli špatně. Jsou to vždycky spojené nádoby. A jestli jsem tvrdý? Mám své požadavky, ze kterých neuhnu, umím s hráči vést pozitivní vztah zejména, když poznám, že chtějí na sobě pracovat a mají vůli se zlepšovat. Pak takový hráč se mnou nebude mít problém.

Jak jste se podílel na tvorbě nového týmu?

Jednou z podmínek mého příchodu do Pardubic bylo, že nebude v mužstvu hráč, kterého bych nechtěl. Sedli jsme si s panem Starou, hodili na papír kostru, jací hráči jsou možní, jaké mám preference a Pavel rozjel jednání. S některými jsem pomáhal, protože tam byl osobní kontakt, s některými hráči měl lepší styky on a domnívám se, že jsme společně odvedli dobrou práci. Ale až sezona ukáže, jak jsme byli úspěšní. Byla to tedy společná práce.

Podle těch jmen hráčů to vypadá, že budete velmi silní na postech podkošových hráčů, ale možná že bude chybět síla na rozehrávce.

S tím úplně nesouhlasím. Kvalita na pivotu ve čtyřech jménech a ta rotace tam je jednoznačně nejsilnější, nicméně jsme to udělali schválně, protože v tuhle chvíli jsme se rozhodli, že veškeré uvolněné minuty na tomto postu dáme jednomu hráči, Tomáši Vošlajerovi. Nebudeme to mělnit mezi několik hráčů, kteří by dlouhodobě na určité výkonnosti měli být a zatím toho nedosahovali. Na pozici křídla je tady veliká plejáda talentů a tam chci mít jednoznačně prostor, aby v každém utkání nastoupil mladý hráč. Uvidíme, jestli se někdo z nich vykrystalizuje tak, že bude jasně nejlepší, nebo se to bude měnit zápas od zápasu. To bude ale záviset na nich jako odvedou práci. A na postu rozehrávače bude americký hráč, za ním pak bude na svůj věk hodně rozehraný Tomáš Tóth, protože řadu let prvního rozehrávače hrával, a zezadu se tam budou tlačit dva mladíci Aleš Peterka s Tomášem Macelou. Vnímám to tak, že by to mělo být vyvážené složení. Bohužel je třeba říci, že v tom, co vychází z dorostu, není další klasický pivot, který by podkošovou sestavu doplnil. Vošlajer je bohužel jediný a poslední. Z dalších ročníků pak vystupují jeden dva rozehrávači nebo křídlo. FRANTIŠEK NERAD

Připojené obrázky