Chrudim - Po Roku hudby 2009 plánuje radnice celoroční festival Rok divadla. Nezávisle na tom připravují pracovníci Státního okresního archivu Chrudim Ivo Šulc a Petr Boček společně se Stanislavem Novotným z městského úřadu publikaci, která může festival náležitě zpestřit. Rozhodli se zmapovat historii chrudimských kin, filmových, televizních a divadelních osobností, jež mají k městu vztah.
„Podklady pro vydání knihy shromažďujeme pět roků. Na projektu s námi spolupracuje Stanislav Novotný, který, jak není příliš známo, vystudoval FAMU. Z nezávazných rozhovorů na téma filmu v Chrudimi se vyvinul projekt, v jehož rámci se snažíme podchytit vše, co s promítáním filmů ve městě souvisí, ale i filmové a divadelní tvůrce a osobnosti spjaté s filmem, divadlem a Chrudimí,“ uvádí ředitel archivu Ivo Šulc.
Zajímavostí podle něj je, že se v Chrudimi konalo první filmové představení 11. ledna 1897, tedy necelé dva roky po vynálezu filmu, což bylo na tehdejší poměry neskutečně brzo. Promítalo se v sále Měšťanské besedy. První kino v Chrudimi založil Josef Baar v roce 1914, první městský biograf začal fungovat v tehdejším městském divadle v Široké ulici 12. června 1919. Letos mu tedy bude 90 let. „Není vyloučeno, že proto připravíme nějaký speciální program nebo překvapení,“ říká Jiří Kadeřávek, vedoucí Chrudimské besedy, která kino provozuje.
Nárožný a mnozí další
S historií Chrudimi je spjata i celá řada filmových, televizních a divadelních osobností. Mezi mnoha lze vzpomenout vynikajícího herce a nezapomenutelného dabéra Františka Filipovského, který v letech 1927 až 1928 absolvoval na Obchodní akademii Chrudim roční abiturientský kurz. Po celou dobu přitom bydlel v Husově ulici čp. 54.
Kdo by neznal herce a komika Petra Nárožného? Málo kdo ale ví, že prožil v Chrudimi dětství (foto na str. 6) a jeho tatínek byl uznávaným odborníkem ve Wiesnerově strojírně. Rodina Nárožných žila stejně jako František Filipovský v Husově ulici, avšak její dům musel v 70. letech minulého století ustoupit panelové zástavbě. Otec Petra Nárožného nakonec zmizel za nejasných okolností během druhé světové války v Německu, kam byl nasazen, a tak se rodina Nárožných v polovině 40. let minulého století z Chrudimi odstěhovala.
Consuela a Aglaia
Kdo si dá do souvislosti herectví a Chrudim, jistě neopomene sestry Morávkovy. Consuela a Aglaia očarovaly svým šarmem leckoho. Vzpomeňme třeba herce a recitátora Alfréda Strejčka, který nevynechal jedinou příležitost, aby je mohl navštívit. Dodnes s láskou vyslovuje nezvykle exoticky znějící jména sester, které obě žijí v zahraničí. Consuela, kterou si mnozí pamatují například z filmu Příběh lásky a cti nebo ze seriálu Třicet případů majora Zemana z dílu Bílé linky, kde si zahrála lehkou děvu, se v New Yorku specializuje na cvičení jógy a letos při poslední návštěvě Chrudimi nezapomněla zdůraznit, že se na herectví cítí kondičně lépe připravena než v dobách své největší slávy. Její sestra Aglaia žije v současnosti ve Švédsku. V Chrudimi nyní působí třetí ze sester Adriena, která se věnuje výuce orientálních tanců.
Chrudimskou rodačkou je i Jana Stehnová, která se symbolicky narodila přímo v Divadle Karla Pippicha. V minulosti byla dvorní herečkou tehdy začínajícího režiséra Juraje Jakubiska nebo Juraje Herze, u něhož si vystřihla jednu z rolí v kultovním hororu Spalovač mrtvol, který se natáčel v Pardubicích.
Dalším významným chrudimským rodákem je režisér dětských filmů Milan Vošmik, který natočil klasické filmy Honzíkova cesta nebo Táto, sežeň štěně v hlavní roli s Miroslavem Horníčkem. Vošmik ale zemřel poměrně mladý ve věku 39 let. Mezi dalšími, kteří jsou spjati s Chrudimí, je herečka Ivanka Devátá, která tu jako malé děvče chodila dva roky do školy a poté sem jezdila pravidelně na prázdniny. Školní rok absolvoval v letech 1944 až 1945 v Učitelském ústavu v Chrudimi také herec Petr Haničinec. O něco dříve, v letech 1940 až 1941, navštěvoval chrudimské gymnázium známý scénárista Otto Hofman, který byl často uváděn jako Ota. Byl scénáristou oblíbených seriálů Návštěvníci nebo Pan Tau.
Ozzák z gymplu
Gymnázium Josefa Ressela se může pochlubit i tím, že jsou jeho absolventy herec a moderátor Martin Dejdar, který pochází z Chrasti a momentálně zažívá nebývalý úspěch postavou Ozzáka v sitkomu Comeback, a dále stálice populární hudby a herečka ve filmech Šíleně smutná princezna, Kameňák nebo Jen ho nechte, ať se bojí Helena Vondráčková. Studoval tu i její bratr, muzikant a skladatel Jiří Vondráček. Oba sourozenci pocházejí ze sousedních Slatiňan.
Zajímavou postavou je Chrudimák a předseda zdejšího Klubu českých turistů Jiří Jahnický, který patřil k vyhledávaným statistům českého i zahraničního filmu.
Jiří Jahnický byl vyhledávaným statikem českých a zahraničních filmů. Na svém kontě jich má desítky. Nejprve se ze zájmu jako divák zúčastňoval natáčení různých televizních soutěží, až si ho filmaři jako výrazné tváře všimli a zařadili do katalogu statistů. První nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat. Ze zahraničních titulů vzpomeňme filmy Vaterland, dále Bídníci, kde si hlavní roli zahrála francouzská legenda Gerard Depardieu, dále Příběh rytíře, Otcem proti své vůli nebo český snímek Stříbrná paruka. Ke světovosti přičichl i chrudimský rodák a kameraman Jaroslav Jerry Marek, který v roce 1968 emigroval z tehdejšího Československa přes západní Evropu do Austrálie, kde se usadil v Tasmánii. Vedle mnoha dokumentů z přírody se mimo jiné podílel na filmových začátcích herecké hvězdy první velikosti Mel Gibsona, který nakonec z Austrálie přesídlil do USA a Marka, i když o to hodně stál, k další spolupráci už nepřemluvil. Toho to táhlo víc k přírodě, než k akčním trhákům a v Austrálii zůstal. Už jednou tu byla řeč o populárním sitkomu Comeback a Ozzákovi. Jeho největším kamarádem na televizní obrazovce je prostoduchý Lexa, kterého ztvárňuje herec Matouš Ruml. Téměř nikdo ale neví, že jeho manželkou je chrudimská rodačka Tereza Rumlová. I takové spojitosti s městem autoři připravované knihy vychytali. Nyní prověřují „stopu“ předků herečky Jany Štěpánkové, která uvedla, že je spřízněna s hereckou větví Jana Nepomuka Štěpánka, chrudimského rodáka, dramatika a režiséra. V Chrudimi a v jejím okolí se natáčela i celá řada filmů. Nedávno odvysílala Česká televize vcelku zapomenutý snímek Tvář pod maskou v hlavní roli s Josefem Kemrem, který vznikl začátkem 70. let minulého století v československo-bulharské koprodukci. Ve filmu lze vystopovat scenérie Resslova náměstí a okolí centra města. V roce 1958 se natáčelo i v chrudimské Evoně s Vladimírem Menšíkem nebo v roce 1979 televizní seriál Zkoušky z dospělosti. Zajímavý je i vztah herců k bezprostřednímu okolí Chrudimi. Například herec Stanislav Zindulka (seriál Ulice a další) má kořeny ve Skutči. Jeho otec se tam narodil, dědeček byl skutečským obuvníkem a pradědeček byl z nedalekých Lažan. Štěpánka Haničincová prožila dětství v Heřmanově Městci, tatínek Nadi Konvalinkové je zase rodákem z Chrasti. Valerie Kaplanová alias Bába Tutovka je rodačkou z Hlinska. Takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Nezbývá tedy, než si na knihu, která dostane název Filmová Chrudim nebo Chrudim filmová, počkat. Bude nejspíš dvousvazková a její vernisáž je předběžně naplánována na 2. listopad 2010.