Vážení čtenáři,

[2009-12-24 11:04:21] jsou před námi Vánoce. Magické, tajemné, tiché, plné vlídného klidu. Svět se najednou zastaví a všude se rozhostí láska a přátelství. Nikdo nepozvedne hlas, všechny sváry budou alespoň na chvíli zapomenuty. Budeme si navzájem přát nejen lásku, ale i zdraví, štěstí a hojnost. Tak mocné je kouzlo Vánoc. Záhy se přeneseme k bujarejšímu Silvestru a ještě než pozvedneme číši na oslavu nového roku 2010, začneme bilancovat a dávat si různá předsevzetí. Za jedno takové bych se moc přimlouval. Abyste mě lépe pochopili, povím Vám krátký příběh: „Učitel se ptá svých žáků - chcete se zúčastnit soutěže? Týká se života. Všichni nadšeně souhlasili. Přineste si zítra s sebou do školy každý pět kilogramů brambor a pytlík, povídá žákům učitel. A tak se i stalo. Žáci museli vzápětí napsat na každý brambor jméno nějakého svého nepřítele a vhodit ho do pytlíku. Někdo do něho vhodil všechny brambory, druhý méně. Tak a teď budete pytlík nosit všude s sebou - do školy, do autobusu, když půjdete za zábavou nebo i spát, mějte ho pořád u sebe, nakazuje učitel. Po týdnu toho ale mají žáci dost a rozhořčeně protestují, že je těžké tahat brambory neustále s sebou. Některé brambory začaly dokonce i hnít. Učitel se vlídně pousmál. Pokud neodpustíte komukoliv, trestáte nejen tyto lidi, ale především sami sebe tím, že s sebou vláčíte tak těžké břímě. Odpouštět je rozumné. Uděláte tím dobrý skutek především sami sobě.“ Pochopili jste, vážení čtenáři?
Za dosavadní přízeň Vám přeji za celý redakční kolektiv Týdeníku Pernštejn krásné Vánoce a v roce 2010 hvězdu štěstí, abyste v životě už nikdy nezabloudili.
Roman Zahrádka

Připojené obrázky