Kladinské vědro vydalo svědectví

Region - 14. 09. 2021
Kladinské vědro vydalo svědectví

KLADINA / PARDUBICE - Odhalení, že se na Pardubicku našlo možná nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě, v těchto dnech publikoval prestižní britský časopis Archaeometry. Tři tisíce let stará bronzová nádoba z Kladiny, senzační archeologický objev roku 2017, je již delší dobu předmětem výzkumu týmu vědců, kterým se díky mezioborové spolupráci podařilo odkrýt další význam tohoto zásadního nálezu.

 

Přírodovědné analýzy prováděné specialisty z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU) identifikovaly uvnitř nádoby pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Právě tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo.

 

Článek The oldest millet herbal beer in the Europe? The ninth century BCE bronze luxury bucket from Kladina, Czech Republic (Nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě? Bronzové luxusní vědro z 9. století před Kristem z Kladiny) je publikován na webu onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/arcm.12711

 

Bronzová nádoba má nyní za sebou náročnou více než tříletou konzervaci restaurátorkami Východočeského muzea v Pardubicích a čeká na vystavení. „Vědro z Kladiny na Pardubicku patří k bezesporu nejvzácnějším exponátům sbírek pardubického muzea, proto mu také odborníci věnují pozornost již od roku 2017,“ uvedl ředitel muzea Tomáš Libánek.

 

Nové informace umožnila především spolupráce archeologů s přírodovědci. Látku miliacin, která je považovaná za indikátor prosa, odhalil výzkum chemika Lukáše Kučery (Přírodovědecká fakulta UPOL). Paleobotanikovi Liborovi Petrovi (Přírodovědecká fakulta MUNI) se podařilo objevit pozůstatky přidaných bylin, archeobotanik Jaromír Kovárník (JČU) zase doložil vaření škrobových zrn. Jako pivo pak obsah nádoby interpretovali archeolog Martin Golec (Filozofická fakulta UPOL) a archeoložka Zuzana Golec Mírová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy). „Právě tato rostlinná směs nás vedla k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami,“ uvedl Martin Golec.  „Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný,“ dodala Golec Mírová.

 

Chemik a zároveň zkušený domácí pivovarník Lukáš Kučera se pokusil takový nápoj vytvořit. „V minulosti byla piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou takováto piva poté velmi kyselá a více připomínají víno nebo zkvašený mošt. Můžeme tedy říct, že se pivo blížilo dnešnímu stylu lambik, ale hořčené bylinami (styl gruit). Pivo se nám podařilo také uvařit,“ neskrýval radost Kučera.

 

A co nového ještě vědci o vědru zjistili? Kladinský exemplář nádoby archeologové považují za přechodný typ, který vznikl v pozdní době bronzové. Archeologové Miloslav Chytráček (Archeologický ústav AV ČR) a Martin Golec vyčlenili na základě specifických znaků dokonce speciální kategorii vědra typu Kurd variantu Kladina. Výzdoba kladinské „krásky“ se pak plně hlásí k tradici závěru doby bronzové. Četné paralely odborníci našli především na území Karpatské kotliny (dnešní Maďarsko) a to na vědrech typu Hajdúböszörmény, pojmenovaných podle maďarské lokality nedaleko Debrecínu. Nicméně i zde jsou rozdíly, a to v nápadné výšce kónického těla nádoby, v uspořádání výzdobných motivů a také v pečlivosti provedení, kterým český příklad ostatní výrazně předčí, pozoruhodná je zejména dvojnásobná velikost.

 

Jaký byl význam vzácné nádoby? Archeologie může nabídnout pouze hypotetické vysvětlení. „Lokalizace v krajině, exkluzivita nálezu v rámci východního Polabí a zejména obsah luxusní nádoby dovolují výzkumnému týmu představit hypotézu o rituálním významu nálezu,“ poznamenal iniciátor výzkumu, archeolog Jan Jílek (Filozofická fakulta MUNI, VČM). „Na základě těchto indicií můžeme uvažovat, že nádoba byla uložena do země jako obětina věnovaná blíže neidentifikovanému božstvu, pantheonu lidu popelnicových polí. Jednalo se jistě o významnou událost pro místní elitní komunitu slezskoplatěnické kultury, která mohla být spojena se slavností k uctění božstva,“ dodal.

 

„Po náročné konzervaci, která skončila teprve v létě, chystáme v roce 2023 speciální stálou expozici věnovanou tomuto unikátnímu nálezu,“ přislíbil ředitel muzea Tomáš Libánek. „O jejím provedení jednáme s architektonickým studiem architektky Evy Jiřičné,“ uzavřel s tím, že expozice nejen zprostředkuje příběh tohoto exponátu návštěvníkům, ale přinese originální architektonický návrh, ve kterém se spojí krása uměleckého řemesla pozdní doby bronzové s moderním designem.   

 

Kladinské vědro:

      · nalezeno v září 2017 u Kladiny na Pardubicku

      · největší průměr 65 centimetrů, výška 65 až 70 centimetrů

      ·výzdoba s obrazci tzv. sluneční bárky znázorňuje vodní ptáky, kteří táhnou sluneční kotouč po nebi

      · na výzkumu se podílí tým archeologů a přírodovědců z předních tuzemských vědeckých pracovišť (Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Karlova, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v.v.i., Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Východočeské muzeum v Pardubicích) (skp) Foto: VČM

Mohlo by vás zajímat:

Po tragické ztrátě kolegů

Po tragické ztrátě kolegů

Hasiči v celé republice v neděli uctí památku zesnulých kolegů

DAKO-CZ je firmou roku

DAKO-CZ je firmou roku

Po vítězství v Pardubickém kraji postupuje do celorepublikového finále

O budoucnosti na kolejích

O budoucnosti na kolejích

Vysokorychlostní trať zkrátí cestu z Pardubic do Prahy na 35 minut

Holice mají svoji detektivku

Holice mají svoji detektivku

Kristýna Trpková vydala pozoruhodný debut a ve čtvrtek byla kniha pokřtěna

Cyklistům vstříc

Cyklistům vstříc

Spojení mezi Pardubickým a Královéhradeckým krajem bude už možná brzy bezpečnější

Tragická nehoda u Dražkovic

Tragická nehoda u Dražkovic

Jeden z účastníků kolize podlehl na místě utrpěným zraněním