PARDUBICE - Neodmyslitelnou součástí brány do pátého obvodu je Kaple sv. Anny. Navzdory značnému okolnímu rozvoji zde stojí už 200 let. Shodou okolností letos uplynulo také 15 let od chvíle, kdy ji Jiří Hájek koupil a postupně zrekonstruoval. A jubilea je potřeba oslavit. Ke gratulantům se na veřejné připomínkové akci zařadili také historik Jiří Kotyk, římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik a potomci stavitele kaple Václava Říhy.

Stovkové výročí člověk obvykle zažije jen jednou, přesto oslava u kaple nebyla žádná divočina. Jiří Kotyk vyprávěl o Pardubicích v 19. století, Zbigniew Czendlik zase zdůraznil význam křesťanských staveb. Život stavitele Václava Říhy přiblížila jeho prapotomkyně Veronika Čermáková s rodinou. V přestávkách zahrál na kytaru a zazpíval talentovaný umělec Martin Pytlík.

„Bylo to krásné, mně se ta akce moc líbila. Měl jsem obavy z počasí, ale je vidět, že pánbůh nás má rád, a věřím, že se to líbilo i těm, kteří sem vážili cestu,” nechal se slyšet Jiří Hájek a nabídl kapličku k využití veřejnosti. „Kaple není pro mě, já si ji nehlídám. Je tu pro lidi a pro Pardubice. Kdo by tady chtěl uspořádat třeba komorní rodinnou svatbu nebo křtiny, tak může. Já jsem v kapličce křtil vnuka.”

Kaple nesoucí jméno po soše sv. Anny, která na místě stála před ní a nyní zdobí interiér, si za dvě staletí prošla těžkými časy. Na dlouhou dobu poslední potřebné opravy se dočkala na začátku 20. století a poté už jen uvadala. Jiří Hájek ji tak zachránil od definitivního konce, kterému se bohužel nevyhnuly další podobné pardubické stavby. 

„Fascinuje mě místo, kde kaplička stojí. Je to bojovnice, protože tudy vede silnice a železnice, všechno se třese. Je to úžasný příběh, že pořád stojí. Myslím, že teď už si nikdo netroufne, aby ji zboural nebo přestěhoval, a tak tu bude stát další staletí. A snad se nejen tady najdou další blázni jako Jirka Hájek, kteří si něco takového adoptují a budou o to pečovat,” přál si Zbigniew „Zibi” Czendlik.

Oslavu kulatých narozenin kaple si nenechala společně s rodinou ujít ani Veronika Čermáková, přímá potomkyně stavitele kaple Václava Říhy a jeho ženy Anny. Paní Čermáková se sestrou shodou šťastných okolností dlouhá léta podrobně zpracovávají svůj rodokmen. O prapředcích tak mají skvělý přehled.

„My jsme potomci v osmé generaci manželů Říhových. Taková zajímavost je, že Říhovi tehdy v Pardubicích zachránili také chátrající Kapli svatého Marka, která už bohužel nestojí, ale jméno po ní nese ulice U Marka. Ke Kapli sv. Anny máme moc hezký vztah. Když jsme kdysi viděly, jak je zchátralá, tak jsme samy pátraly po majiteli. Poté jsme se spojily s panem Hájkem, který se ji zrovna chystal opravovat. Byly jsme nadšené, že zůstane zachována,” přiznala Veronika Čermáková. 

Historie Kaple sv. Anny v Pardubicích:

Kapli svaté Anny nechal v roce 1822 postavit měšťan Václav Říha. V té době už na jejím místě od roku 1771 stála kamenná socha svaté Anny, která se následně stala součástí kaple. Odtud také reliéf s letopočtem na štítu. Kaplička harmonicky zapadala do okolní krajiny, ale vlivem industriálního rozvoje ji kromě silnice a železnice obklopily i další budovy. Možná i proto se poslední nezbytné opravy na dlouhou dobu dočkala v roce 1910. Poté už jen chátrala. Od demolice, která potkala ostatní pardubické kapličky, ji zachránil soukromý investor Jiří Hájek. V roce 2007 ji od Správy železniční dopravní cesty odkoupil a v roce 2014 dokončil nutnou rekonstrukci. Následně kapličku sv. Anny znovu otevřel veřejnosti. Pravidelně se zde konají různé akce jako například Festival Velká pardubická & Parforsní hony. Ostatně vyhlášené hony odtud startovaly už v 19. století. (zr)