PARDUBICE - Slovo poklad v nadpisu tohoto článku zní možná trochu nadneseně, ale z hlediska hudebně – historického je zcela na místě. Nakonec, posuďte sami.

Soubor staré hudby Bona Nota, který vznikl v Pardubicích v roce 1999, se v současnosti zaměřuje na interpretaci hudby 18. století. A nejraději uvádí díla neznámá (mnohdy i jako novodobé premiéry), zapomenutá v archivech celé Evropy. A když se k tomu objeví ještě skoro zapomenutý autor, tak interpretace jeho skladeb je opravdu pokladem. A kdo je oním „zapomenutým“ autorem?

Je to Christoph Graupner (1683 – 1760), který se narodil v Kirchbergu v Krušných horách, stal se postupně výborným varhaníkem, cembalistou a především velice plodným skladatelem. Je totiž autorem asi 2000 dochovaných hudebních děl: 85 suit,113 symfonií, 44 koncertů, 8 oper, 1418 (!) duchovních kantát…. Graupner žil ve stejné době jako hudební velikáni Bach, Händel, Telemann a hudební odborníci tvrdí, že i komponoval na stejné umělecké úrovni. Hudební kritik David Vernier o něm napsal, že se stal nešťastnou obětí osudu a nepříznivých okolností, kvůli kterým zůstal téměř zapomenut. Jak se to stalo?

Graupner přijal v roce 1709 post kapelníka u dvora v Hessensku – Darmstadtsku a k jeho povinnostem patřilo i komponování hudby, čemuž se u svých chlebodárců věnoval celých 45 let, než oslepl. A právě ono množství jeho rukopisů uložených ve šlechtickém archivu se stalo předmětem téměř 100 let trvajícího právního sporu mezi Graupnerovými dědici a vrchností, takže rukopisy byly téměř nedostupně uloženy v archivu a postupně také zapomenuté. Pozitivem na této skutečnosti je to, že se tak Graupnerovo dílo zachovalo téměř kompletní. Až v průběhu 20. století začalo objevování a výzkum Graupnerovy pozůstalosti a probíhá vlastně dodnes – zvláště co se týká uvádění jeho skladeb v živém provedení. Vždyť z uvedeného množství kantát bylo zatím provedeno jen několik desítek.

O to větší uznání patří souboru Bona Nota v čele s dirigentem Danielem Chráskou, že uvádí tuto krásnou hudbu opět v život a že v letošním roce bude v Arše provedena již druhá Graupnerova kantáta. Při Tříkrálovém koncertě to byla kantáta (v překladu) „Kdo Boží vůli poddává se“, tentokrát to bude velikonoční kantáta „Má jít nevinný Beránek ke svému utrpení?“. Dále zazní Graupnerova Ouvertura G dur a 2 skladby jeho žáka Johanna Friedricha Fasche (1683- 1758) - Sinfonia D dur a Koncert pro flétnu a smyčce d moll. Rukopis všech skladeb pochází z darmstadtského archivu.

Koncert se uskuteční v neděli 2.4.v 18 hodin ve Sborovém domě Církve bratrské Archa, v Pardubicích – Polabinách v Lonkově ulici. Se Souborem staré hudby Bona Nota vystoupí sólisté Silvie Mechová (flétna), Anežka Mišoňová (soprán) a Jiří Bílek (bas). Texty z pera MUDr. Marie Svatošové bude číst Iva Chrásková. VLADIMÍR LUKÁŠ (s pomocí informací z Wikipedie) Foto: ARCHIV SOUBORU BONA NOTA