PARDUBICE - Intimní prostor Poedia v klubu, nejmenší scény Východočeského divadla, už několik let hostí hudebně-poetické večery věnované především poezii. V pondělí 17. dubna se zde uskuteční premiéra dalšího pořadu, který tentokrát připomene dílo básníka, esejisty a překladatele Emanuela Frynty, autora většiny písňových textů z alba Petra Skoumala Kdyby prase mělo křídla, od jehož narození v lednu uplynulo 100 let.

Chystaný pořad Písničky bez muziky s muzikou, jehož název vychází z Fryntovy knížky veršů pro děti, nabídne nejen ukázky autorovy tvorby, ale také muziku Jiřího Šlupky Svěráka, jenž vzpomínkový večer připravil. Spolu s ním vystoupí herci Východočeského divadla Ludmila Mecerodová a Radek Žák.

„Emanuel Frynta po roce 1945 studoval rusistiku na Filosofické fakultě UK v Praze, ale po únoru 1948 studia zanechal na protest proti propouštění nekomunistických pedagogů. Od té doby pracoval na volné noze jako překladatel, básník, esejista, editor. Roku 1960 vyšla v němčině jeho studie Franz Kafka lebte in Prag. Záhy byla přeložena do angličtiny a vzbudila mezinárodní zájem. Česky ovšem vyšla až roku 2000, čtvrtstoletí po autorově smrti. Podobně to bylo se studií Hašek the Creator of Schweik, která vyšla roku 1965 anglicky, posléze německy, ale česky zřejmě vůbec,“ říká dramaturgyně Jana Pithartová.

Jméno Emanuela Frynty je uvedeno u překladů více než padesáti děl ruských autorů (Čechov, Puškin, Dostojevskij, Jesenin, Lermontov ad.), dále pak u překladů z angličtiny (pověstná Spoonriverská antologie), italštiny (renesanční lyrika), francouzštiny (trobadoorská milostná poezie). Překládal i z němčiny, španělštiny, slovenštiny, makedonštiny.

„Své vlastní básně a eseje publikoval takřka výhradně jen v časopisech. Jeho verše zazněly v divadelních inscenacích Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého. S Ivanem Vyskočilem také spoluvytvářel rozhlasové cykly Zastřená tvář poezie a Jen tak. Knižně a v češtině vyšly za jeho života jen monografie fotografů Jana Lukase a Evy Fukové a Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti. Krátce před smrtí zničil většinu svých nevydaných rukopisů. Roku 1975 zemřel na rakovinu, ve dvaapadesáti letech, v naprosté chudobě. Nebyl doma prorokem…,“ dodává Jana Pithartová. RADEK SMETANA Foto: JIŘÍ SEJKORA (Na snímku autor pořadu Jiří Šlupka Svěrák)