PARDUBICE - Někdy se ty nejdojemnější příběhy odehrávají tam, kde byste je nečekali – v prázdných obchodech, za zavřenými dveřmi a mezi lidmi, kteří zůstali na Štědrý večer sami. Právě takový příběh přináší pardubické Divadlo Exil ve své nové premiéře Svatá noc / Josef a Marie, která se odehraje v pátek 17. ledna od 19 hodin.

Tato inscenace není jen další divadelní večer. Je to pozvání na tichou vánoční noc, kde se v opuštěném obchodním domě potkávají dvě osamělé duše. Bývalá tanečnice z vídeňského podniku a outsider, který celý život stál na okraji společnosti, se na chvíli ocitají ve světě, kde na ně sice nečekají dárky, ale možná malý zázrak.

Peter Turrini, jeden z nejvýznamnějších rakouských dramatiků, napsal hru Josef a Marie už v roce 1979. Tato nadčasová hra si získala srdce diváků po celém světě.

Na jevišti Exilu se v hlavních rolích představí Věra Kuncová Pojmanová a Alexandr Gregar – dvojice, která spolu už několikrát dokázala, že věk není překážkou, ale výhodou. Jejich předchozí spolupráce, ve hrách jako kabaret Mravnost – marnost nebo oceňovaná inscenace Do zdi (Viktorova cesta), si získaly diváky nejen v Pardubicích, ale i na přehlídkách po celé republice. Inscenace Cesta do Benátek s nimi slavila úspěch více než třicetkrát.

Teď se vracejí s novým kusem, ve kterém našli mnoho vlastních životních zkušeností, hořkostí i radostí. Během zkoušení se zaměřili především na autenticitu a pravdivost. Svatá noc / Josef a Marie je příběh, který vás rozesměje i dojme. Ukáže vám, že i v těch nejzvláštnějších chvílích může vzniknout přátelství, porozumění a možná i nový začátek. A Vánoce přece nejsou jen o dárcích pod stromečkem, ale o lidech, které potkáme – byť třeba jen na pár hodin. Možná právě v tichu prázdných regálů uslyšíte příběh, který vám na chvíli rozsvítí Vánoce i v lednu.

Divadlo Exil není jen místem, kde se hraje divadlo. Je to útulný koutek pod prvorepublikovou Machoňovou pasáží v centru Pardubic, kde se diváci setkávají s herci doslova na dosah ruky. Sál pro šedesát lidí nabízí jedinečnou atmosféru – tady jste součástí příběhu.

Po představení se nikdo nerozběhne domů. Diváci i herci se potkávají na baru, diskutují o tom, co právě viděli, a někdy společně pomáhají sklidit scénu. Být Exilákem není jen hraní, je to životní styl – a vy máte možnost se do něj na chvíli ponořit. (zr- TZ)  Foto: IVAN HOZA