PARDUBICE - Přesnější pohled do srdeční tepny, kratší vyšetření a menší zátěž kontrastní látkou pro ledviny – to přináší nová generace softwaru pro optickou koherentní tomografii (OCT), kterou nasadilo zdejší Kardiologické centrum AGEL. Jde přitom o první pracoviště v Čechách, které se softwarem Ultreon 3.0 od firmy Abbott k vyšetření věnčitých tepen pracuje. V celé České republice je k dispozici jen ve dvou zdravotnických zařízeních.

„Nová verze softwaru přináší rychlejší provedení OCT vyšetření a umožňuje ho provést s minimální, případně i nulovou dávkou kontrastní látky, což je klíčové zejména pro pacienty se sníženou funkcí ledvin. Software nově dokáže také automaticky detekovat lipidy v cévní stěně a integrovat fyziologii průtoku přímo z OCT,“ vysvětluje MUDr. Milan Plíva z pardubického Kardiologického centra AGEL.

Brzké nasazení nové technologie právě v Pardubicích přitom nebylo náhodou. „Na našem pracovišti provádíme každoročně velké množství výkonů s použitím intrakoronárních zobrazovacích metod. Ať už z důvodu diagnostiky, tak z důvodu vedení a kontroly výsledku intervence pomocí těchto nástrojů. Právě naše velké zkušenosti s intrakoronárními zobrazovacími metodami byly důvodem, proč jsme software obdrželi jako jedno ze dvou pracovišť v republice,“ zdůrazňuje doktor Plíva.

Software detailnějším zhodnocením zúžení tepny, jeho charakteru i délky pomáhá lékařům zvolit nejlepší léčebný postup. „Díky vyšetření zjistíme charakter – složení plátu v zúžení a jeho délku, což nám výrazně pomáhá s přípravou léze i jejího ošetření lékovým balonkem či lékovým stentem,“ říká doktor Plíva s tím, že software zároveň umožňuje kontrolu výsledku po samotném ošetření tepny. Přínos OCT vyšetření se přitom nemusí projevit jen okamžitě po zákroku. U komplexních lézí totiž podle MUDr. Plívy prokazatelně zlepšuje aktuální výsledek a dlouhodobě prodlužuje trvanlivost dosaženého výsledku.

OCT je zobrazovací metoda, která v intervenční kardiologii umožňuje detailně zobrazit vnitřní část srdeční tepny včetně její stěny, upřesnit charakter postižení – zanesení cholesterolem, vápníkem, vazivem apod., délku postižení a jeho významnost. Tím umožňuje v případě nutnosti ošetření srdeční tepny zvolit přesnou velikost a délku balónku či stentu.

„Oproti klasickému invazivnímu vyšetření srdečních tepen tedy nevidíme jen siluetu průsvitu cévy, ale skutečný příčný řez její stěnou,“ popisuje doktor Milan Plíva princip metody. Ta funguje podobně jako ultrazvuk, ale místo zvukových vln využívá infračervené světlo o vlnové délce přibližně 1 300 nm vycházející z katétru zavedeného do srdeční tepny. Světlo se od jednotlivých struktur cévní stěny různě odráží a přístroj pomocí interferometrie z odraženého světla rekonstruuje příčné řezy cévou.  (zr-TZ)   Foto: AGEL