PARDUBICE - S unikátní zkušeností a materiálem k vyhodnocení se vrátili vysokoškoláci Univerzity Pardubice z terénního výzkumu v Laponsku. Během izolace ušli v uzavřené skupině bezmála 300 kilometrů divočinou švédských národních parků bez jakéhokoliv přístupu k telefonnímu signálu a internetu. Schopnost odpoutat se od online života byla největší zkouškou.

Být připojený online, ať už přes počítač nebo mobil, je dnes každodenní součástí života. Studenti se ale museli obejít 19 dnů bez komfortu moderní doby i jakéhokoliv signálu. Internetový detox jim v divočině navíc komplikovala příroda, terén i bílé noci za polárním kruhem, které smazaly hranice mezi dnem a nocí. To vedlo k jedné unikátní zkušenosti výzkumu - studenti ztratili pojem o čase. „Potřeba časového rámce se ve výsledku ukázala být pro ně dokonce důležitější než chybějící telefonní signál nebo internet,“ říká vedoucí Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Adam Horálek, který skupinu studentů v terénním výzkumu vedl.

Studenti sami přiznávají, že kontakty a informace, které přijímají běžně nepřetržitě přes internet a sociální sítě, jim chyběly pouze první dny a dokázali se od nich odpoutat. „Zjistili jsme, jak jsou pro nás důležitá gesta vzájemné pomoci, a že život může být zcela jednoduchý bez rušivých vlivů,“ uvedl student Vojtěch Juda z druhého ročníku magisterského studia Sociální a kulturní antropologie.

Extrémní forma izolace byla pro studenty Sociální a kulturní antropologie součástí výzkumu autoetnografie a etnografie sociální dynamiky izolované mikroskupiny. „V praxi se ukázalo, že i skupina osmi lidí je již společnost – sociální skupina. V ní fungují jiné nástroje a vztahy než v případě, kdy cestujete ve dvou či ve čtyřech lidech. Izolace od vnějšího prostředí z ní vytvořila společnost, která přirozeně a postupně vytvářela nové systémy hodnot, norem, pravidel, ale také sociálního tlaku. Na jedné straně to omezovalo svobodu jednotlivce, na druhou stranu přirozeně umožňovalo efektivně společnost řídit,“ popsal Horálek a dodal: „I když jsem byl stále vedoucí skupiny, vytvořilo se několik paralelních nástrojů řízení, které byly na mně nezávislé. Tím, jak byla skupina izolovaná, byly tyto procesy, síly a normy lépe viditelné a identifikovatelné.“

Výzkumníci se nyní pustí do druhé fáze, kterou je analýza. Povinností každého člena výpravy bylo vést si terénní deník jako jednu z hlavních antropologických metod. Kromě toho dostávali denní úkoly a vedli si hodnotící formulář, který bude sloužit jako kvantifikující a konfrontační materiál pro komparaci s daty z deníků. Studenti si přivezli velké množství filmového a fotografického materiálu pro studijní zaměření vizuální antropologie. „V tuto chvíli máme obrovské množství dat. První předběžné výsledky ale plánujeme zveřejnit na konferenci Sociocon 2021 v říjnu,“ uvedl Horálek, který věří, že z analýzy deníků bude možné sestavit odbornou monografii a zkušenostmi z výzkumu se budou inspirovat studenti při psaní diplomové práce v navazujícím studiu. (MaM) Foto: ADAM HORÁLEK