PARDUBICE - Až do daleké Itálie a Španělska se provdaly dívky poslední generace Pernštejnů. S rodinou zůstaly v kontaktu a zdaleka si nevyměňovaly jen dopisy. Do Čech díky nim putovaly exotické pochutiny a recepty, rodinné portréty, nejnovější móda a třeba i moderní humanistické písmo. Jejich život a roli v tehdejším světě představuje výstava Pernštejnské ženy a Evropa, kterou připravily Východočeské muzeum a Univerzita Pardubice.

Premiéru měla loni ve Štrasburku, nyní se od 19. května zaskví v plné kráse v renesančních komnatách ve 2. patře pardubického zámku.

„Výstavou chceme ukázat, jak novověké šlechtické ženy přispívaly k formování evropské kulturní identity. Jako příklad jsme si zvolili příslušnice rodu Pernštejnů, který je neodmyslitelně spjat s pardubickým zámkem,“ vysvětluje ředitel Východočeského muzea v Pardubicích a jeden ze spoluautorů výstavy Tomáš Libánek.

Podkladem pro scénář výstavy byla kniha spoluautora výstavy Pavla Marka, vedoucího Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. „Poslední generace Pernštejnů byla skutečně evropským rodem s příbuzenstvem rozesetým od Pyrenejí, přes Itálii až po Prahu. Díky těmto vazbám se Pernštejnský palác v Praze stal významným ohniskem, odkud do českého prostoru pronikaly kulturní vlivy románského Středomoří. Šlo přitom nejen o tzv. vysokou kulturu, tedy literaturu, hudbu či výtvarné umění, ale i o záležitosti každodenního života, jako je gastronomie anebo móda,“ zdůrazňuje Pavel Marek.

Výstava je součástí programu 500 let renesance ve východních Čechách. „Většinou si v něm připomínáme roli Viléma z Pernštejna a jeho synů. Tady se ale jedná především o manželku Vilémova vnuka Vratislava Marii Manrique de Lara a jejich dcery. Díky Pavlovi Markovi, který prozkoumal dosud nezveřejněné prameny z českých i zahraničních archivů, nyní víme mnohem více o tom, jakou roli hrál takzvaný pernštejnský fraucimor v životě pražského císařského dvora přelomu 16. a 17. století,“ uvádí za organizátory programu Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje, který nad výstavou převzal záštitu.

„Pardubice spojují počátek svého rozkvětu právě s příchodem Viléma z Pernštejna. O tom, že přínos rodu Pernštejnů zdaleka nebyl jen regionální, svědčí právě život a činy jeho potomků, včetně neprávem opomíjených pernštejnských žen. Ve výstavě můžeme sledovat jejich další osudy, které už s Pardubicemi neměly bohužel nic společného,“ podotýká Jan Mazuch, náměstek primátora Pardubic a také patron výstavy.

Součástí výstavy jsou repliky historických oděvů z 16. století, které vytvořila Martina Hřibová z Ústavu inženýrství polymerů Univerzity Tomáše Bati univerzity ve Zlíně. Návštěvníci uvidí šaty Jany z Pernštejna, svrchní oděv královny Anny Habsburské zvaný galerilla, českou a německou variantu španělské módy či například tehdy módní obuv na vysoké platformě. „Předlohou pro korkovou obuv potaženou brokátem zvanou chapines byl artefakt, který se nachází v kolekci londýnského Victoria and Albert Museum. U tvorby svrchního španělského dvorského oděvu zvaného galerilla byl předlohou portrétu královny Anny z roku 1570,“ vysvětluje Martina Hřibová.

Nejen dětem je určena zážitková část výstavy. Vyzkouší zapeklitosti oblékání tehdejší módy, náročnost psaní dobovým písmem nebo výrobu parfému. Do vztahů mezi jednotlivými příslušníky rodu proniknou v aktivitě nazvané Pernštejnský salon.

Výstava Pernštejnské ženy a Evropa potrvá do 12. října. Od června se objeví současně také na zámku Nelahozeves. Více na tinyurl.com/pernstejnskezeny. (skp) Foto: VČM