PARDUBICE - V pondělí 21. června by se dožil 80 let pardubický rodák, básník Petr Kabeš. Souputník Jiřího Gruši, Jiřího Pištory i fotografa Jiřího Tomana. Za své básnické sbírky získal v roce 1995 Cenu Jaroslava Seiferta a v roce 2003 Státní cenu za literaturu. Své rodné město naposledy navštívil v roce 2002, kdy přijel na vernisáž svých dlouholetých přátel Františka Kyncla, Josefa Procházky, Jiřího Laciny a Bedřicha Novotného v tehdy ještě opuštěné budově bývalé reálky. Jeho osobnost si nyní připomíná i Pardubický kraj.

„Lidská paměť je krátká a na každého z nás se denně hrne spousta dalších informací a podnětů. Proto je dobré se občas zastavit a připomenout si to hodnotné, co v našem veřejném prostoru zůstává. To jsou i básně Petra Kabeše, autora těsně spjatého s Pardubicemi a naším krajem, který velkou část svého života musel tvořit ve „společenském exilu“. Podobně jsme před pár lety vraceli do regionálního povědomí spisovatele Vladimíra Vokolka a jistě si to zaslouží i básník Petr Kabeš,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek.

Za pomoci manželky Petra Kabeše Anny Kareninové nyní připravuje připomenutí básníka i Krajská knihovna v Pardubicích v centru U Vokolků na Příhrádku. „Byli bychom rádi, kdyby si k jeho dílu našli cestu nejen jeho souputníci z 60. a pozdějších let, ale také dnešní mladí lidé, kteří citlivě vnímají současnou dobu. Na Příhrádek se Petr Kabeš přistěhuje v průběhu prázdninových měsíců,“ dodal Roman Línek.

Básník Petr Kabeš byl od začátku 60. let šéfredaktorem časopisu Sešity (vydávání zastaveno a redakce rozmetána 1969). Byl také spolutvůrcem legendárního Slovníku českých spisovatelů. Po absolvování gymnázia v Pardubicích vystudoval Vysokou školu ekonomickou a pracoval v oboru vědeckých informací. Po roce 1971 byl zaměstnán jako plavčík, výčepní, noční hlídač, a především pozorovatel počasí na hoře Milešovka v Českém Středohoří. Po podpisu Charty 77 byl i odsud propuštěn a živil se jako stavební dělník, noční hlídač a čerpař a studnař u firmy Agrostav. V sedmdesátých a osmdesátých letech se podílel na redigování sborníků a periodik pro samizdat. Poslední jeho sbírkou je Cash z roku 2001, datovaná úplným zatměním Slunce 11. 8. 1999 a úplným zatměním Měsíce 9. 1. 2001. Astronomické a přírodní úkazy coby znamení času dávají souboru veršů a výpisků ráz básnického diáře (nikoliv chronologického), zároveň je kniha členěna úryvky z Melvillovy Bílé velryby a dalšími texty (např. zprávami z tisku). Na konci života Kabeš celé své dílo nově uspořádal a přepracoval do čtyř svazků. Podrobil ho přitom přísnému výběru a mnohé doplnil z rukopisů (Pěší věc a jiné předpokoje; Krátké letní procesy; Kámen ze srdce; Těžítka, ta těžítka, vše v nakladatelství Atlantis). 

Poslední svazek tohoto konvolutu, Těžítka, ta těžítka, je takto připsán rodnému městu:

Památce

Jiřinkového parku v podzámčí

a písečných králíků před nádražím;

Pardubice, Pardubice

(zun) Foto: BOHDAN HOLOMÍČEK („To je typický Petr Kabeš“, pro účely tohoto webu proveden výřez z původního snímku)