PARDUBICE - Nová podoba Památníku Zámeček postupně nabývá stále zřetelnějších rysů, tento týden se na pietní místo navíc navrátily zrestaurované keramické plastiky, na jejichž obnově ve svém ateliéru pracoval restaurátor Petr Rejman a které se stanou součástí nové expozice.
Práce spojené s restaurováním těchto keramických děl odstartovaly v dubnu loňského roku, kdy byly jednotlivé plastiky sejmuty z původních míst a převezeny do ateliéru Petra Rejmana. Už samotné sejmutí plastik se přitom pro restaurátora stalo jistým oříškem. „Největší problém byl v tom, jakým způsobem nápisové plastiky z betonové desky stojící nedaleko pomníku sejmout, aniž by došlo k jejich poškození. Nabízely se možnosti odříznout je lanovou nebo okružní pilou, což by s sebou neslo poněkud velké riziko. Nakonec jsme zvolili odříznutí pomocí speciální benzínové motorové řetězové pily s diamantovými segmenty, které jsou během práce omývány vodou. Byl to pro nás trochu krok do neznáma, jelikož ani já, ani nikdo z mých kolegů s tím nemá zkušenost. Nakonec se vše povedlo, ač musím říci, že práce to byla opravdu náročná a samotné retušování pak bylo spíše za odměnu,“ podotýká s úsměvem restaurátor Petr Rejman s tím, že v případě snímání figurální plastiky, která byla součástí pamětní síně, postačilo použít standardního postupu, tedy poklepu a postupného obsekání kotvící malty sochařskými dláty.
Titěrná práce zahrnovala po poněkud náročném sejmutí uměleckých děl důkladné očištění jednotlivých dílů, některé z nich musely být následně mechanicky dotvarovány, aby co nejvěrněji připomínaly dobu, kdy byly v areálu umístěny poprvé. „Prach, který ulpíval na povrchu desek, nestačilo pouze omýt vodou, bylo nutné přistoupit k citlivému mikroabrazivnímu čištění. Při vhodném nastavení je tento nástroj schopný bez viditelného úbytku původní hmoty elegantně sejmout ulpělé prachové depozity stavebního prachu. Původní bronzový nápis na červené mozaice byl tímto způsobem odhalen, snímání druhotného černého zvýraznění nápisu bylo poněkud komplikovanější, než se zprvu zdálo. Nápisová mozaika byla navíc velmi zasolená sírany z původního betonového podkladu, který během procesu stárnutí a vymývání vodou uvolňuje nebezpečné vodorozpustné sole. Ty se přesouvaly do kameninových desek mozaiky a způsobovaly jejich cyklické poškozování. Přesunutí mozaiky z venkovních prostor do interiéru, jak je spolu s modernizací Památníku Zámeček v plánu, považuji za velmi dobré řešení, díky kterému budou tyto plastiky více chráněny před opětovným poškozením,“ dodává Petr Rejman. Závěrečným krokem pak byla samotná retuš děl, kdy velkou roli hrálo především napodobení barevnosti v místech defektu.
„Náročné restaurátorské práce vyšly na 300 tisíc korun. Byl jsem se osobně přesvědčit, jak probíhají dokončovací práce na dvou keramických stélách přímo v ateliéru restaurátora Petra Rejmana; červené zobrazující tragédii, která se na místě stala, a symbolizující prolitou krev obětí, a zelené sloužící k uctění památky obětí na Památníku Zámeček – popravišti, kde bylo mezi 3. červnem a 9. červencem popraveno 194 českých vlastenců. Pan restaurátor odvedl skvělou profesionální práci a velmi citlivě zrestauroval i keramický reliéf, kde je zachycen akt popravy obětí. Veškeré kroky navíc konzultoval s památkáři, kterým nejenže předložil výsledky restaurátorského průzkumu a záměr restaurování, ale představil jim také plánovaný postup prací. Jak jsme od počátku deklarovali, tak plastiky se navrací přímo do území národní kulturní památky, kde se stanou součástí nového objektu expozice,“ informuje náměstek primátora Jakub Rychtecký, který projekt „Rekonstrukce a modernizace Památníku Zámeček“ vede.
Restaurátorské práce odstartovaly v dubnu loňského roku, a nyní se tedy plastiky, po téměř 14 měsících vrátily zpět na místo činu, aby zde spolu s památníkem vytvořily místo, které bude připomínat tragické okamžiky druhé světové války. Slavnostní otevření Památníku Zámeček město plánuje na podzim letošního roku.
Dvě keramické stély
V roce 1967 byla realizována část projektu s vybudováním kubusů s úložištěm uren. Byla domluvena spolupráce s Vysokou školou umělecko-průmyslovou v Praze, s ateliérem keramiky rektora profesora
Otto Eckerta na zpracování uměleckých doplňků a s podnikem Keramické závody Horní Bříza, které přislíbily zdarma výpal v průmyslových pecích. Ze spolupráce skutečně vzešla realizovaná díla, která byla osazena na vyzděné a žulou obložené kubusy v předpolí pomníku zasazené do okrasných záhonů. Figurální vlys se skloněnou ženou kladoucí růže a krátkým nápisem vytvořil Ilja Holešovský a druhý nápisový vlys Jan Hričák, oba posluchači posledního ročníku. Nápisový vlys byl původně doplněn dekorem, ale při výpalu byl roztrhán a realizován byl pouze v nápisové podobě. Návrh podoby plochy s kubusy vypracoval Karel Kalvoda ve dvou variantách. Byla vybrána verze vůči pohledové ose kolmo umístěnými stěnami v monumentálnějším měřítku.
Plastika (keramický reliéf) – autorkou je Z. Koutová - na plastice je zachycen akt popravy obětí, červená barva je symbolem prolité krve. (iko) Foto: MĚSTO PARDUBICE
Mohlo by vás zajímat:
Pardubice mají jasno: podporují napojení sítě vysokorychlostních tratí
Stavba nového domova pro seniory v Dražkovicích byla zahájena
Město má za sebou první veřejnou dražbu vozidel odtažených z ulic