PARDUBICE - Novým velitelem pěší roty Aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství se stal nadporučík Vratislav Šembera. Je ředitelem Letohradského soukromého gymnázia. V aktivní záloze slouží od roku 2018. Během cvičení si dobrovolně prošel základními funkcemi, bral to jako výbornou zkušenost. Říká, že v aktivní záloze jsou vlastenci, kterým není lhostejná obrana našeho státu. Jeho syn je vojákem z povolání na letecké základně v Čáslavi.

Pane nadporučíku, jak se cítíte ve funkci velitele pěší roty aktivní zálohy, kterou jste převzal ke dni 1. října 2020?

Velitelem pěší roty Aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Pardubice jsem se stal teprve nedávno. Armáda České republiky bohužel z důvodu pandemie koronaviru zrušila plánovaná vojenská cvičení, a tudíž jsem ještě neměl příležitost potkat se v tomto období se svou jednotkou. Samozřejmě spoustu vojáků a vojákyň naší roty znám z předchozího působení v aktivní záloze.

Jak vnímáte roli aktivní zálohy v rámci profesionální AČR?

Pro mě je tato role zcela zásadní. Aktivní záloha je plnohodnotná součást AČR a vnímám ji jako prostředníka mezi vojenským a civilním prostředím.

Jak už se všeobecně ví, jsou dva druhy aktivní zálohy – pěší roty při Krajských vojenských velitelstvích a jednotky, které jsou integrovány do struktur útvarů AČR. Naším hlavním úkolem je chránit objekty důležité pro obranu státu ve svěřeném teritoriu. Takovým objektem může být například zdroj pitné vody, elektrárna, státní instituce a podobně. Připravujeme se také na řešení různých krizových situací, kdy je potřeba doplnit stávající kapacity AČR.

Považuji za přínosné, že zájemci z řad civilního obyvatelstva mohou díky aktivní záloze poznat vojenské prostředí a nemusí přitom opustit svoji civilní profesi. Lidé, kteří za sebou nemají základní vojenskou službu, tak mají příležitost vyzkoušet si v praxi činnosti spojené s vojenskou tématikou. Domnívám se, že i pro armádu je to skvělá forma propagace na veřejnosti. Z mých zkušeností vím, že do Aktivní zálohy se hlásí převážně ženy a muži, kterým není lhostejná obrana našeho státu a berou to jako vlasteneckou povinnost. Dá se říci, že služba v aktivní záloze je takový jejich koníček.

Jaká je vaše civilní profese a jak se vám daří skloubit civilní povolání se službou v aktivní záloze?

Jsem kantor – k tomu i ředitel Letohradského soukromého gymnázia. Na nedostatek práce si tedy nemohu stěžovat. Jeden z důvodů, proč jsem do aktivní zálohy vstoupil, bylo přijít na jiné myšlenky a možnost seberealizace v tom, co mě baví a zajímá. Když jsem na cvičení Aktivní zálohy, změní se mi styl života a pomůže mi to načerpat energii pro svoji činnost v civilním sektoru. Jako ředitel navíc mohu delegovat část svých pravomocí na kolegy, kteří mě zastoupí v době mé nepřítomnosti. Je to tedy pro mě snazší, než kdybych byl řadovým pedagogem.

Proč jste se rozhodl vstoupit do aktivní zálohy a v kterém roce to bylo?

O vstup do aktivní zálohy jsem se pokoušel už někdy v roce 2010. Vzhledem k tehdejší situaci jsem to nedotáhl dokonce a znovu jsem žádal o vstup až v roce 2018. Mám rád tuhle zem a myslím si, že zejména každý muž by měl pro svoji vlast něco udělat. Obrana vlasti mi není lhostejná a je mi potěšením obětovat svůj čas, energii a komfort pro pomoc ostatním.

Mým přáním bylo vyzkoušet si, jak to funguje v demokratické armádě. Proto také v době, kdy jsem působil jako velitel čety logistického zabezpečení pěší roty aktivní zálohy, jsem si v průběhu cvičení dobrovolně prošel základními funkcemi. Bral jsem to jako výbornou zkušenost a současně zdokonalení mé vojenské připravenosti.

Jak vnímá vaše blízké okolí působení v rámci aktivní zálohy a skutečnost, že jste se vypracoval na pozici velitele pěší roty aktivní zálohy?

Moje rodina je na můj styl života zvyklá. Doma i v zaměstnání moje rozhodnutí o vstupu do aktivní zálohy plně respektovali. Dokonce mám syna, který je voják z povolání a slouží na letecké základně v Čáslavi.

Řekněte nám něco více o vaší jednotce? Jak jste personálně naplněni, kolik máte žen v jednotce a na jakých pozicích slouží?

Pěší rota Aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Pardubice má téměř 100 vojáků. V rotě je zařazeno sedm žen. Tyto ženy zastávají funkce pancéřovník, střelec, skladník a zdravotník. Do budoucna bych rád navrhl jednu vojákyni na pozici velitelky čety logistického zabezpečení, která po mém jmenování do funkce velitele roty nemá velení.

Vzhledem k vašemu působení v pěší rotě aktivní zálohy, je podle vás délka výcviku pěší roty dostačující (bez ohledu na současnou epidemiologickou situaci)? Chtěl byste něco změnit?

Vojenských cvičení aktivní zálohy není nikdy dost a z mého pohledu by mohla být i delší. V ideálním případě je 2 až 3krát za rok čtrnáctidenní cvičení a pro velitelský sbor je navíc týdenní příprava před každým cvičením.

Vojáci aktivní zálohy očekávají kvalitní a intenzivní výcvik. Mojí snahou tak bude ho zatraktivnit a současně připravit tak, aby byl fyzicky i psychicky více náročný. Věřím, že úroveň výcviku se zlepší i díky tomu, že bude centrálně řízen Velitelstvím teritoria. Předpokládám, že se tím sníží rozdíly v úrovni výcviku mezi jednotlivými rotami.

S přihlédnutím k epidemiologickým opatřením začala být cvičení aktivní zálohy realizována formou e-learningu. Vy sám jste se také zúčastnil pilotního projektu cvičení touto formou. Jak takové cvičení hodnotíte?

Za této epidemiologické situace to byla bohužel jediná možnost. Tento způsob získávání znalostí by ovšem mohl být v budoucnu vhodným doplňkem klasických cvičení. Je to jedna z variant, jak zvládnout teorii, na kterou není při běžném výcviku ve výcvikovém prostoru tolik času. Jednou z forem by mohlo být i domácí samostudium zakončené zkouškou. Koronavirus nás v tomto ohledu naučil novou výbornou věc, která nám sice v tomto roce musela suplovat i vojenská cvičení v terénu, ale věřím, že v příštích letech se stane trvalou součástí teoretické přípravy na vojenská cvičení.

Nasazení příslušníků aktivní zálohy například v boji proti pandemii COVID-19 nelze do budoucna vyloučit. Všechny úkoly doposud zastávali profesionální vojáci. Jste připraveni na nasazení v případě, kdy kapacity profesionální armády již nebudou stačit?

Jak již jsem uváděl, vojáci pěší roty jsou cvičeni pro operační nasazení v krizových situacích, a jsem proto přesvědčen, že by při nasazení v boji s pandemií koronaviru obstáli se ctí. Od vojáků z mé jednotky mám reakce, že jsou na případné nasazení připraveni a mají chuť pomáhat. Ostatně sami na nic nečekali a snažili se pomáhat, jak jen to bylo možné, například tím, že šili roušky pro hasiče, domovy důchodců nebo nemocnice.

V roce 2021 vás čeká kromě cvičení Hradba také jedna velká událost, a to předání čestného názvu „Praporečníka Karla Bezdíčka“ pěší rotě Aktivní zálohy KVV Pardubice. Jak se na tuto významnou akci těšíte?

Těšíme se moc. Jestli něco k armádě neodmyslitelně patří, tak je to vztah k tradicím. Parafrázoval bych to citátem: „Armádě, která si neváží hrdinů, hrozí, že žádné nebude mít, až je bude potřebovat“. Věřím, že se do doby předání čestného názvu pěší rotě epidemiologická situace v České republice výrazně zlepší a tento akt proběhne důstojně a se všemi poctami. Budu rád, pokud se této akce zúčastní i nejvyšší představitelé ozbrojených sil.

TEREZA KEMBICKÁ