PARDUBICE - Tři roky od zahájení přestavby hlavní budovy Winternitzových automatických mlýnů ve čtvrtek zahájila provoz ve svém novém sídle krajská galerie. S tvůrcem budovy, architektem Josefem Gočárem se identifikuje i v novém názvu – Gočárova galerie.

Přestavba stála celkově téměř 400 milionů korun. Galerie otevírá přes léto ve zkušebním provozu, na ten běžný najede po „Velkém otevření Automatických mlýnů“ na konci září. To se k ní připojí i další účastníci ojedinělého projektu v jednom areálu – vzdělávací Sféra a výstavní GAMPA, což jsou organizace města Pardubice, a také Silo včetně veřejných prostor pod taktovkou manželů Smetanových a jejich nadace.

Pardubický kraj musel nejprve budovu mlýnů, která je národní kulturní památkou, od manželů Smetanových koupit, aby do její přestavby mohl investovat. Transakci za 38 milionů, z nichž 15 milionů tvořil příspěvek na úpravy veřejného prostranství, schválili v roce 2018 zastupitelé a kraj tím získal i úvodní fázi projektu od architekta Petra Všetečky. Jeho studio TRANSAT architekti zpracovalo i projektovou dokumentaci a podle ní se začalo koncem května 2020 s příslibem evropské dotace stavět. Zhotovitelem se stala Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích (Metrostav a. s. + Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.).

Největší investice do krajské kultury

„Začali jsme v té nejsložitější době covidu. Pak přišel nedostatek některých materiálů, válka na Ukrajině, zvýšení cen energií a inflace. Celková cena stavebních prací včetně DPH se zvýšila z 338 na 361 milionů korun, z toho 127,7 milionu získal kraj z evropských zdrojů a 7,5 milionu byl příspěvek ze státního rozpočtu. Zbytek, tedy 225,8 milionu korun, jsme platili z rozpočtu Pardubického kraje,“ uvedl hejtman Martin Netolický a pokračoval: „Pokud tedy kromě spoluúčasti na evropském projektu přičteme další investice, které hradíme z rozpočtu kraje, jako je budoucí kavárna, kancelářský trakt nebo

odstranění trafostanice na přední fasádě, tak se dostáváme na čistě krajskou investici přesahující 350 milionů korun, což z Gočárovy galerie činí naši největší investici do kultury v historii kraje. Věřím ale, že to bylo správné rozhodnutí, které pomohlo vrátit tento areál na mapu krajského města a postavit ho dokonce do jednoho ze středů zájmu veřejnosti.“

Povedená rekonstrukce

U prvotní myšlenky přemístit galerii do mlýnů stáli také architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka, které si pozval náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek jako poradní sbor pro regeneraci pardubického zámku: „Byl jsem ve správnou dobu na správném místě a se správnými lidmi. Architekti doporučovali přemístit galerii ze zámku do vhodnějších prostor. Během jejich pracovní návštěvy v Pardubicích v roce 2017 jsme se zastavili i u Lukáše Smetany v Automatických mlýnech. Jejich závěr byl jednoznačný, právě tady viděli ideální místo pro galerii. Moc si vážím toho, že se následně podařilo pro tento velkorysý záměr získat celé Zastupitelstvo Pardubického kraje. Hlavní autor návrhu Petr Všetečka pak tomuto projektu upsal část svého života a nebyl jediný, ale výsledek určitě stojí za to. Provedenou rekonstrukci vysoce ocenili i pánové Lábus a Pleskot, když se přijeli po šesti letech podívat na závěr stavby,“ řekl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek. Ten navázal také spolupráci s žijícími potomky slavného rodáka z Pardubického kraje, Josefa Gočára. „Napsal jsem vnučce Josefa Gočára, Lucii Gočárové, ale ta ze zdravotních důvodů předala kompetence prapravnučce Marii Fiřtové. Náš projekt rodinu zaujal, získali jsme od nich exkluzivitu na název Gočárova galerie a připravuje se i další spolupráce s našimi kurátory. Moc se na to těším.“

Mimořádný soubor projektů s podporou Unie

Rčení „ve správnou dobu na správném místě“ lze v případě tohoto projektu spojit také s důležitým obdobím, kdy bylo možné čerpat významné evropské dotace na obnovu národních kulturních památek. „V areálu Automatických mlýnů jsou celkem čtyři evropské projekty podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace v sumě v úrovni 359 milionů korun. Jako Pardubický kraj jsme pro krajskou galerií získali 127 milionů korun, což bylo určující při zahájení celého projektu,“ konstatoval radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Zhotovitelem bylo sdružení firem se vztahem k regionu

„Pardubice jsou místem, kde naše firmy mají své sídlo a pobočku, a proto si velmi vážíme toho, že jsme měli možnost pracovat na tak významném projektu, kterým bezesporu rekonstrukce Winternitzových automatických mlýnů je. Automatické mlýny jsou nejen historickou památkou a jedním ze symbolů města, ale představují i nedílnou součást našeho kulturního dědictví. Jejich rekonstrukce byla náročným úkolem, chopili jsme se ho s velkým úsilím a věříme, že jsme tak společně vytvořili místo pro zlepšení kulturního života v Pardubicích,“ uvedl Martin Sirotek, ředitel divize 9 Metrostavu, lídra zhotovitelského sdružení Společnost pro obnovu Automatických mlýnů v Pardubicích, jehož dalším členem je společnost Chládek a Tintěra Pardubice. (zun) Foto: BEDŘICH PRÁCHENSKÝ