CHRUDIMSKO - V řadě nálezů historických mincí či drahých kovů v Pardubickém kraji se před pár lety objevil zcela mimořádný případ. Regionálnímu muzeu v Chrudimi byl v květnu 2019 oznámen nález mincí a polotovarů pocházejících z první poloviny 15. století nedaleko zříceniny hradu Strádov poblíž Nasavrk. Po bližším zkoumání se ale ukázalo, že se jedná o pozůstatek penězokazecké dílny.

„Pro historiky je to velmi zajímavý fakt. Ovšem pro úřední zhodnocení odměny pro nálezce to bylo složitější v tom, že hodnota obsažených drahých kovů byla poměrně malá. Proto jsme čekali na odborné vyčíslení kulturně historické hodnoty. Archeologický ústav ji stanovil na 95 700 korun a nyní jsme na jednání Rady Pardubického kraje mohli odsouhlasit odměnu 10 tisíc korun pro náhodného nálezce,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek.

Pardubický kraj tak do své sbírky získal velmi hodnotný nález tvořený 290 artefakty, který byl odborně archeologicky vyzvednut a z něhož zejména polotovary padělaných mincí představují cenný zdroj vědeckých informací. Kulturně historický význam nalezeného souboru spočívá především v jeho úplnosti. Zejména nalezené polotovary padělaných mincí a získaný odpadní materiál představují cenný zdroj vědeckých informací zásadních pro výzkum fenoménu padělatelských dílen pozdního středověku z hlediska historických a společenských souvislostí a také technologického výzkumu.

Odborníci vysoce ocenili skutečnost, že nálezce postupoval po nalezení prvního artefaktu zcela správně, kontaktoval muzeum a tím umožnil profesionální dokumentaci a zhodnocení nálezu.

Středověké tresty za padělání peněz byly kruté

Není bez zajímavosti, že mezi penězokaze patřili samotní mincíři z oficiálních mincoven nebo obyčejní měšťané a vesničané, kteří se snažili lehce zbohatnout. Neodradily je ani kruté tresty. Dopadeným „řezačům", kteří brousili pravé mince a ze získaného materiálu odlévali nová platidla, kat odřezával nos, uši nebo ruce.

Zákoník císaře Maxmiliána I. z roku 1499 nařizoval trest ohněm, uvaření ve vřelém oleji, smrt škrcením či smýkáním. Král Jiří z Poděbrad stanovil, aby provinilci „ztratili hrdlo". Zemský zákoník z roku 1500 určil trest upálení zaživa. Za vlády českého krále Přemysla Otakara II. byl padělateli zabaven veškerý majetek a následně byl usmrcen. (zun) Foto: Pk