Správa a údržba silnic Pardubického kraje, krajská příspěvková organizace, se sídlem v Pardubicích - Doubravicích je organizací zřízenou pro zajišťování správy a údržby silnic II. a III. třídy v majetku Pardubického kraje. V roce 2002 organizace vznikla sloučením bývalých Správ a údržeb silnic Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Litomyšl. V rámci kraje působí celkem 15, optimálně umístěných cestmistrovství a to: v Pardubicích, Přelouči, Holicích, Chrudimi, Třemošnici, Luži, Hlinsku, Běstovicích, Litomyšli, Poličce, Žamberku, Ústí nad Orlicí, Lanškrouně, Svitavách, Moravské Třebové a odloučeném pracovišti v Králíkách. Správa a údržba silnic Pardubického kraje mimo svou hlavní náplň provádí doplňkovou ekonomickou činnost - práce a služby pro ostatní vlastníky komunikací. Jedná se prakticky o kompletní servis v oblasti silničního stavitelství.

PARDUBICKO - Dosavadní průběh zimního období se z pohledu zimní údržby řadí k průměrně náročným. Poprvé technika Správy a údržby silnic Pardubického kraje vyjela hned 6. listopadu z polohy nejnižšího cestmistrovství Pardubice a ve stejný den pak i na Hlinecko. „Jednalo se o prevenci a průběžnou likvidaci namrzajících mlh a vlhkých vozovek v ranních hodinách. Toto je velmi zrádný jev, který není na první pohled řidiči pozorován,“ říká provozní náměstek SÚS Pardubického kraje Marian Cvrkal. Začátek zimy za listopad a prosinec byl srovnatelný s obdobím předchozí zimní sezony (náklady cca 35 milionů Kč, 35 zásahových dní, najeto téměř 50 tisíc km údržby a celkem cca 3 tisíce tun posypu, 500 tisíc litrů rozmrazovacího roztoku solanky). Jen za prvních 20 dní ledna

je však statistika vydatnější (náklady odhad cca 45 milionů Kč, 18 zásahových dní, 140 tisíc km výkonu údržbových vozidel, 7300 tun posypů a více jak 1,5 milionu litrů rozmrazovacího roztoku solanky). „V lednu se zima ukázala v plné kráse. Z prvních 19 dní měsíce bylo 18 dnů zásahových. Výraznější spad sněhu byl zejména v týdnu od 11. ledna, místy v kraji napadlo až 40 cm,“ popisuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Správa a údržba silnic Pardubického kraje zajišťuje zimní údržbu silnic v majetku Pardubického kraje. Jedná se o zimní údržbu 931 km silnic II. třídy a 2207 km silnic III. třídy. Přestože je letošní rok komplikovanější z důvodu koronavirové pandemie, SUS Pk přípravu nezanedbala a nastavila preventivní opatření, zajistila další ochranné pomůcky, včetně zařízení na dezinfekci společných prostor zaměstnanců a kabin vozidel a pořídila veškeré zásoby posypového materiálu.

Komplikace v minulých týdnech nejvíce způsoboval silný nárazový vítr s tvorbou sněhových jazyků a závějí zejména od středních poloh kraje – oblast Železných hor, Vysočiny na Hlinecku, Poličsku a ve vyšších oblastech okresů Svitavy a Ústí nad Orlicí. Jelikož se jednalo často o mokrý těžký sníh, docházelo ke komplikacím s pády větví a stromů a v lesních úsecích i k omezení průjezdních profilů ohnutými stromy ze sousedních pozemků, které bylo nutno řešit s jejich vlastníky a v extrémních případech i s hasiči. Tento problém se vyskytoval i v nižších polohách, například v okrese Pardubice v oblastech okolo Horního Jelení a Vysokého Chvojna. „Na zimní údržbu jsme samozřejmě připraveni. Pro větší spad sněhu máme nasmlouváno více jak 100 výpomocí na pluhování, zejména z řad zemědělců, a i díky jejich včasnému nasazení nebylo nutné žádnou silnici

uzavřít ani v době tvorby sněhových jazyků a závějí, které se dařilo průběžně odstraňovat,“ vysvětlil dále Marian Cvrkal a dodal, že v případě déletrvajícího tvrdšího průběhu zimy má „SUSka“ smluvně zajištěnu možnost doplnění posypových materiálů i v průběhu zimního období. Z celkové délky spravované silniční sítě se neudržují pouze 4 % silnic s malým dopravním významem bez hromadné linkové přepravy. „Všechny takové úseky jsou řádně označeny a v zimních podmínkách je jejich průjezd velmi nebezpečný a nelze garantovat jejich bezproblémové projetí, vždy však existuje udržovaná alternativní trasa, aby byla zachována potřebná dostupnost,“ zakončuje Marian Cvrkal.

Týdeník Pernštejn se v této souvislosti obrátil i na vedoucího cestmistrovství Chrudim Jiřího Mašíka, který zodpověděl naše dotazy ohledně zimní údržby na Chrudimsku: 

Po letech je zase „pěkná“ zima, včetně sněhu. Jak moc to pracovně SÚS pociťuje? Je to znát oproti např. loňsku?

Znát je to hodně. Loni jsme vyjeli několikrát, spíše kvůli námraze, ale letošní spad sněhu nás zaměstnává daleko více. V posledních dnech je technika venku skoro nepřetržitě a v lednu to bylo podobné.
Kolik jste měli v těch minulých, extrémně zimních, dnech venku techniky a jaká se používala nejvíce?

Pokud mluvím za cestmistrovství Chrudim, tak máme čtyři okruhy, takže se dá říci, že jsou skoro neustále venku čtyři sypače. Potom při větším spadu sněhu povoláváme traktorové stěrky, které máme nasmlouvané u soukromníků. U nás máme připravených šest traktorů.
Které úseky jsou letos, co se týká ledu a sněhu, nejhorší?

V našem rajónu jsou to, dá se říct, pořád stejné lokality. Trasa z Rabštejnské Lhoty na Seč a zpět do Nového Dvora u Heřmanova Městce, silnice z Janovic do Pohledu až na Rtenín a trasa Lukavice – Podlíšťany – Nasavrky. Samozřejmě jsou pak lesní úseky, kde padá sníh ze stromů a musíme tam jezdit častěji nebo úseky, které se zafukují a vytvářejí se tam sněhové jazyky.
Je znát, že nyní třeba více prosolíte či „proštěrkujete“, než třeba loni? Můžete uvést nějaká čísla ohledně tun soli či štěrku, které spotřebujete?

Je to velmi znát na spotřebě materiálu. My už máme všechny okruhy chemické, takže jen solíme a zkrápíme solankou. Třeba za leden 2021 jsme spotřebovali 497 tun soli a 171 041 litrů solanky.
Máte pro letošní zimní sezonu nějaký nový stroj?

Pro letošní zimu ne, ale loni jsme dostali novou scanii a vozový park se snažíme průběžně obměňovat. Všechna auta máme víceúčelová, v zimě na sypači a v létě na opravy a údržbu silnic.
Kolik pracovníků (z chrudimského cestmistrovství) se v terénu stará o zimní údržbu?

Máme tři party po pěti zaměstnancích – čtyři řidiči a jeden na nakládku. Ty se točí ve směnách. Navíc to máme teď vymyšlené, aby se nepotkávali, čímž se snažíme eliminovat nákazu Covidem-19. Takže řidič přijede, vydezinfikuje auto a druhý do něj skočí a pokračuje v pluhování a posypu.
Máte nějaké časy, do kdy byste měli na určitých místech zasahovat v případě nějaké kalamity?

Časy jsou dané silničním zákonem a vyhláškou. Silnice II. třídy mají lhůtu 6 hodin a silnice III. třídy mají lhůtu dvanáct hodin. Do té doby od prvního spadu by se měly zprůjezdnit a zmírnit následky sněžení nebo námrazy. My samozřejmě vyjíždíme ihned, ale sypač má okruh třeba 80 km, a když musí pluhovat tam i zpět, tak na některou část úseku se může dostat třeba až za 2 – 3 hodiny. Ale ty lhůty dodržíme. Lidé si musí uvědomit, že když celou noc sněží, oni vstanou ráno v 6 hodin, tak silnice černá nebude. Takových telefonátů máme mnoho.
Funguje u vás nějaká nepřetržitá služba, která reaguje na vzniklou situaci?

Ano, máme stálý dispečink 24 hodin. Řidiči jsou připraveni také 24 hodin, buď přímo  na SÚS – momentálně 18 hodin, nebo doma na pohotovosti.
Odkud a kam sahá váš chrudimský rajon?

Zjednodušeně řečeno: okruh od Medlešic – Tuněchody – H. Týnec – Chrast – Nasavrky – Seč – Rozhovice – Dřenice a zpět do Medlešic. V létě máme rajon daný, ale v zimě jezdíme trošku jinak. Kvůli lepšímu využití sypačů se různě prolínáme s jinými cestmistrovstvími. Udržujeme silnice II. a III. tříd.   První třídy má na starost ředitelství silnic a dálnic a místní komunikace zase příslušná města nebo obce.
Kde berete sůl, písek či štěrk? Máte nějaké vlastní zásobárny?

Sůl dovážíme z Německa. My v Chrudimi máme halu na 1 300 tun soli.  Sůl na solanku se také vozí z Německa v pytlích a přímo na cestmistrovství si ji mícháme. Nádrže máme na 20 000 litrů. Zásoby vydrží podle průběhu zimy, stane se, že musíme dokupovat někdy i přímo v zimě, jinak si zásoby děláme v létě.
Zjednodušeně řečeno se SÚS stará o letní i zimní údržbu. Kdy se začínáte připravovat na tu zimní a kdy na tu letní?

Na zimní údržbu se chystáme od léta, myslím plány, povolení, schvalování. Vyjadřuje se k plánu zimní údržby mnoho institucí, včetně policie.  Dále naskladňujeme sůl, sůl na solanku, dělá se údržba solankového hospodářství atd. Příprava a přestrojení sypačů začíná po letní údržbě na přelomu října a listopadu. Pokud je předpověď, že by přišla zima dříve, tak přestrojíme nějaké sypače podle situace. Na letní údržbu se pak chystáme již v průběhu března, samozřejmě opět dle předpovědi počasí. My ale i v zimě provádíme údržbu, opravy výtluků studenou obalovanou směsí, opravují se poškozené dopravní značky a hlavně děláme údržbu zeleně a prořezy stromů.
Zeptám se na katastrofický scénář: při jakém mrazu a při kolika metrech sněhu by zimní údržba SÚS zkolabovala?

Já věřím, že nezkolabovala (smích). Samozřejmě sůl už v teplotách kolem – 7 stupňů hůře reaguje a v ještě nižších pak již nepůsobí vůbec. Trochu v tom pomáhá solanka. Ale máme připravený i písek a v nejhorších případech by se provedl inertní posyp vozovek. Když jsou velké závěje, musely by se nasadit šípové pluhy, sněhové frézy a nakladače, které by zprůjezdňovaly silnice. Letos už byl nakladač právě v úseku Pohled – Zbyhněvice, který byl skoro celý zavátý, a sypače už tu bariéru neprorazily.
Jaká je vlastně hierarchie silnic a cest respektive, které by měly přednost při nějaké obří kalamitě?

Každý okruh má dané pořadí důležitosti a podle toho se udržuje. Ale v případě kalamity se svolá kalamitní tým a ten by rozhodoval o pořadí a všem okolo. JAN ŠAFÁŘ (PI)