PARDUBICE - „Máma mi vždycky říkala, že člověk aportovat neumí. Když něco zahodí, už se nikdy pro to nevrátí.“ To je hlavní myšlenka inscenace pro celou rodinu s názvem Lajka, kterou uvede pardubické Divadlo Exil v sobotu 9. října jako svou první letošní premiéru.
Divák bude mít co do činění s dojemným, velmi lidským (nebo psím?) příběhem, který ale není zatížený patosem. Naopak, je rozverný, vtipný a lehký jako pírko. Režisérský tandem Lucie Hašková a Naďa Kubínková si s textem mladého dramatika Davida Košťáka porozuměly. Poetický text naštěstí nezatížily psychologií, ale povznesly hravostí.
„Text jsem objevila na scénickém čtení Východočeského divadla. Příběh mě pobavil, dojal a zcela nadchnul. Možná za to mohlo i setkání se samotným autorem, se kterým jsem o jeho hře ještě dlouho diskutovala,“ uvádí jedna z režisérek Naďa Kubínková.
David Košťák patří k autorům nejmladší generace, nicméně má už na kontě úctyhodné množství her s původními náměty. Jeho hry se převážně dotýkají mezilidských vztahů, osudů jednotlivců v dnešní společnosti, kritiky konzumu i dalších fenoménů dneška, odkazují ke vzpomínkám na dětství a vnitřní svět postav.
Jak se režíruje ve dvou? Režisérky nastavily taková pravidla, aby nedocházelo ke kolizím. „Při zkoušení jsme byly názorově jednotné, abychom nemátly herce. Takže jsme dělaly důsledné přípravy, u kterých jsme jen my dvě vášnivě diskutovaly, a taky vypily hodně vína. Zkoušení probíhalo naprosto efektivně a moc nás to bavilo,“ popisuje tvůrčí proces Naďa Kubínková.
Lajka byla fena, která se jako první živý tvor pocházející z planety Země dostala na oběžnou dráhu. Byl to potulný pes odchycený na jedné z moskevských ulic. Pro let na Sputniku 2 byla cvičena s dalšími dvěma psy. Lajka nakonec zemřela na oběžné dráze následkem stresu a přehřátí zhruba pět až sedm hodin po startu. Tolik skutečná historie, ze které inscenace čerpá.
„Jde o křehký příběh, který podává zprávu o nespravedlnosti a zradě. Text ještě prošel mnoha dramaturgickými úpravami, aby si mohla zahrát také herečka Olga Vetešníková, které je 88 let a je stále velmi aktivní,“ uvádí režisérka Lucie Hašková.
Jaké je hlavní poselství exilové Lajky? Že lidi aportovat neumí. A když něco zahodí, už se pro to nikdy nevrátí. O tom, že se může stát, že za vás bude rozhodovat někdo jiný, a to i v otázkách života a smrti. Vy s tím nemůžete udělat vůbec nic. Na druhou stranu jde o příběh o lásce, smíření, naději nebo přátelství. Každý si v něm najde něco svého. Je srozumitelný i pro děti. Téma odlehčuje hravý humor.
Diváci také uslyší původní hudbu pardubické kapely Donrvetr. „Do hry jsem obsadila Matěje Karase z Donrvetru, a tak mě napadlo zeptat se kapely, jestli by do toho šli s námi. A kluci byli nadšení, byla to pro ně nová zkušenost, dali tomu všechno. Vážím si zejména toho, že naprosto vstřícně reagovali na všechny mé někdy i šílené připomínky. Další výhodou bylo, že Karolína Davidová, kterou jsme s Luckou vybraly v konkurzu na hlavní roli Lajky, umí krásně zpívat, takže pak nám přišlo úplně samozřejmé, že titulní song nazpívá společně s kapelou,“ vysvětluje režisérka Naďa Kubínková.
Premiéra Lajky se koná v sobotu 9. října od sedmi večer na nové scéně v Pasáži. Reprízu pak diváci uvidí ve středu 13. října.
KATEŘINA FIKEJZOVÁ PROUZOVÁ Foto: ALEŠ FORMÁNEK (Na snímku z inscenace Olga Vetešníková a Karolína Davidová)
Mohlo by vás zajímat:
Čtvrteční abonentní koncert Barocco sempre giovane s houslistou Janem Talichem
Festival v Divadle 29 vstupuje do světa fikčních filmů a virtuální reality